Závody Evropského poháru v Oberammergau poznamenané tragickou udalostí

 Do místa závodu jsme přijeli již ve čtvrtek, abychom měli čas si ještě odpočinout po trénincích, které směřují k cyklistické sezoně. Sice nám cesta na místo trvala po dálnici jen 4 hodiny, ale i tak je to únavné cestování. Po ubytování ve stejném soukromí, kam jezdíme již řadu let, jsme se šli projít po městě a zhlédnout krásné siluety, kterou tam v okolí řeky vytvořil velký mráz.

V pátek před závodem jsme si šli projet začátek trati a otestovat namazané lyže. Zima byla ještě větší než ve čtvrtek, sluníčko svítilo, a proto i těch -15°C se dalo snést. Tátou připravené lyže jely jako vždy perfekně, což jsem si ověřila v testovací stopě, kde jsem na nich dojížděla dále než těžší muži. Po obědě jsme si šli vyzvednout startovní čísla na oba závody, ale z předpovědi počasí jsem vůbec nebyla nadšená. V sobotu v 9 ráno, kdy závod začíná, mělo být - 25°C, což se i potvrdilo. Správně se podle regulí smí jet, jen když teplota nepřesáhne - 20°C. Organizátoři ale neměli sílu závod zrušit a zkazit tak spoustě lidem zážitek z trati. Avšak nedoporučovali startovat slabším a méně trénovaným, ale to nikdo nerespektoval a úderem 9.hodiny byli téměř všichni na startu.

Sobota poznamenaná nešťastnou událostí
Pro poruchu autobusu vozícího závodníky byl start závodu odložen o 5 minut. V tak velkém mrazu bylo velice obtížné udržet zahřáté tělo. Na tuto skutečnost doplatil v neděli v hlavním závodě jeden švédský závodník, který byl velice prochladlý. Krátce po startu ho postihla srdeční slabost a zaplatil tím nejcenějším - vlastním životem.... Bohužel ani rychlá pomoct a převoz do nemocnice v Ga-Pa mu již nepomohl.

I já jsem měla startovat, ale protože mojí hlavní sportovní disciplínou je silniční cyklistika a za 14 dní odlétam na Mallorku, nechtěla jsem riskovat prochladnutí s možností omrzlin a zánětem průdušek. Proto jsem se s trenérem domluvila, že sobotní závod vynechám a poběžím až v neděli 23 km klasickou technikou, kdy se startuje až ve 13 hodin a mráz již neměl být tak velký a riziko podchlazení menší. Bylo mi líto, že jsem nemohla jet závod volnou technikou, protože jsem se moc těšila a je to můj oblíbený závod.

Omrzliny a kolabující závodníci
Když jsem ale viděla, v jakém stavu dojíždějí závodníci do cíle (vyčerpaní, s omrzlinami, některé museli pořadatelé podpírat apod.), byla jsem opravdu ráda, že jsem neběžela. Na trati mnoho závodníků zkolabovalo, mělo omrzliny a přes 300 závodníků museli odvést záchranáři do nemocnice. Na "otáčce" (v místě, kde se trať již otáčí směrem k cíli) bylo totiž neuvěřitelných -28° C.

Nedělní klasika
Odpoledne jsem se jela projet klasickou technikou a ozkoušet mazání lyží na nedělní závod. Při nedělním startu bylo na sluníčku příjemných -12° C, ale ve stínu klesala teplota podstatně hlouběji. Tváře jsem si proto olepila tejpovací páskou a dobře jsem udělala. Na startu jsem stála v první řadě, kterou jsem si "vyběhla" v minulém roce, což mi dávalo dobrou výchozí pozici. Stále jsem si doplňovala tekutiny v podobě vlažného Isodrinku a hlídala si pitný režim. Po startu a ujetí prvních tří kilometrů se vjelo do lesa, kde se citelně ochladilo. Začala jsem cítit pálení na průduškách od dýchání, protože až na první občerstvovací stanici trať stoupá. Lehce jsem zpomalila, soustředila se na styl a hlídala si soupeřky ve své kategorii a hlavně přestala myslet na celkové umístnění v kategorii žen. Na startu jsem si vzala Enduro snack, závod je dlouhý a v té zimě energie rychle ubývá, na trati jsem měla občerstveni v podobě Isodrinku, na obrátce po 12km Carbosnack a cca 3 km před cílem jsem dostala Turbo snack pro podání rychlé poslední energie.

Šťastně v cíli
Do cíle jsem dojela hodně unavená, ale šťastná, že jsen to zvládla. Z celkového umístnění jsem byla hodně zklamaná, protože jsem mezi 160 startujícími ženam idojela až na 36.místě v čase 1.47,24 hoď. Útěchou mi byla skutečnost, že jsem svoji kategorii U19 vyhrála, zajistila si na další ročník volný start a opět první vlnu na startu. I v ženské kategorii byly problémy, nakonec 30 žen cílem vůbec neprojelo. Vzdaly. Já jsem se po dojetí rychle oblékla do teplého a šla se občerstvit. Dala jsem si těstoviny na doplnění sacharidů a trenér mi připravil Regener, který mi pomáhá dát se dohromady. K večeru jsem se šla 30 minut lehce vyklusat a vyhnat kyselinu ze svalů, abych se mohla hned následující den zapojit do tréninku. Domů jsme odjeli o den dříve, než jsme měli naplánováno, protože mrazy neustupovaly (spíš naopak), a raději jsem zvolila odpočinek než možné nachlazení.

Toto byl můj poslední letošní pobyt a pohyb na lyžích, protože již 25. února odlétám na cyklistické soustředění na Mallorku a do té doby musím najezdit nějaké kilometry na kole, a to buď na kryté dráze nebo doma na ergometru. Věřím, že na Mallorce již bude teplo, i když i tam před týdnem také napadl sníh. Podle dlouhodobé předpovědi tam však již má být více jak 15° C a to bude příjemná teplota na trénink. 23.unora si vše zabalím, přibalím oblíbené produkty od Nutrendu jako Voltážky, Iso a Profi drink, Regener, Bcaa a nezbytnou energii v podobě gelů Enduro snack a Karbogelů, bez kterých si soustředění neumím ani představit, a budu se těšit na svůj oblíbený ostrov a teplé počasíčko se spoustou sluníčka. Po této zimě si teplo zasloužím. Po návratu domů doladím přípravu a 8.dubna se naplno rozjedou závody ČP na silnici.

Sportu zdar, ale cyklistice zvlášť.
Zuzka Šmídová