Cyklista Contador očištěn
Zpráva o zrušení postihu za porušení antidopingového pravidla, kterým se provinil cyklista Contador proběhla tiskem a rázem vyvolala dohady o tom, jak je to možné a zda se dá systému dopingových kontrol věřit. Připomeňme, že Španěl měl pozitivní dopingový test na clenbuterol během volného dne na loňské Tour de France.Clenbuterol je zakázaná dopingová látka ze skupiny Anabolické látky – nesteroidního původu. Sportovec se hájil tím, že zakázaná látka zřejmě pocházela z hovězího masa, které s přáteli konzumoval.
Pravidla Světového antidopingového kodexu však jednoznačně v čl. 2.1 uvádějí, že přítomnost zakázané látky ve vzorku z dopingové kontroly je porušením antidopingového pravidla. Dále pravidla uvádějí, že povinností každého sportovce je zajistit, aby žádná zakázaná látka nevnikla do jeho těla. Podotýkám, že s těmito ustanoveními Kodexu souhlasily všechny mezinárodní sportovní federace. K porušení antidopingového pravidla tak dojde vždy, ať již sportovec použil zakázanou látku úmyslně nebo neúmyslně, z nedbalosti nebo dokonce s přispěním jiné osoby.

Každé porušení antidopingového pravidla je podle sazebníku uvedeném v Kodexu postihováno zákazem činnosti v základní délce dva roky při prvním provinění. Aby princip striktní odpovědnosti nebyl pro sportovce nespravedlivý, umožňují pravidla před vynesením konečného trestu sportovci obhajobu. Pokud sportovec při obhajobě prokáže „výjimečné okolnosti“, nemusí podle čl. 10.5 vůbec dojít k uložení trestu a nebo pouze k jeho zkrácení.
Zde je však jádro celého problému obhajoby cyklisty Contadora. Španěl vysvětlil pozitivní nález přiznáním ke konzumaci údajně kontaminovaného masa, což ovšem jednoznačně neprokázal a tudíž správně měl být penalizován dvouletým zákazem činnosti. Španělská cyklistická federace zřejmě obhajobu uznala a udělila trest v polovině základní sazby, což umožňuje čl. 10.5.2 „Nevýznamné zavinění nebo nevýznamná nedbalost“, který může být uplatněn také při chybném označení nebo kontaminaci potravin. Potud byl dopingový přestupek vyřešen podle pravidel Kodexu, i když s výhradou nepřesvědčivého důkazu o kontaminaci pozřeného masa.
Neomluvitelné je však rozhodnutí odvolacího orgánu s použitím argumentu podle čl. 296 pravidel UCI, podle nějž může být sportovec očištěn, jestliže prokáže, že se mu látka dostala do těla nedopatřením. Takováto argumentace však umožní pouze snížení sankce maximálně na polovinu základní sazby. Pravidla nicméně umožňují dokonce neuložit žádný trest a to podle čl. 10.5.1 Kodexu „Neexistence zavinění nebo nedbalosti“ ovšem za jednoznačného důkazu, že i přes veškerou možnou opatrnost byl sportovec poškozen záškodnickým činem soupeře. Jak víme z obhajoby , žádný takový důkaz podán nebyl a výroky o otázce cti a čestnosti závodění samozřejmě nejsou relevantní.
O možnosti odvolání k Arbitrážnímu soudu pro sport a jeho roli v řešení sporů ve sportu pojednáme příště.
![]() | PhDr. Jaroslav Nekola je uznávaný odborník na problematiku dopingu a bývalý ředitel Českého antidopingového výboru. Ve své profesní dráze se PhDr. Jaroslav Nekola věnoval problematice řízení a prognózování sportovních aktivit, sociologickým výzkumům a v posledních letech hlavně oblasti prevence a kontroly dopingu. |
![Nutrend [logo]](/img/endurodrive/20110315/nutrend-logo.png)









