Jak si zkontrolovat správnost běhání – běžecký seriál M. Škorpila

Vybaven fotoaparátem a natěšen, jak budu moci Danu po její delší běžecké pauze zase komandovat, jsme vyšli z našeho domečku.

 
Vždycky na začátku tak jeden kilometr jdeme, aby se Dana rozdýchala. Dříve jsme chodili jen 500 m, ale to jí bylo málo, taky jsem jí to pak spočítal, když si myslela, že uběhla 15 km a praskala pýchou, že to její chození se do běhu nepočítá, ať si to kouká ve svém běžníčku hezky přepsat.
Vyběhli jsme, schoval jsem se za bukem a čekal. Cvak! Fotka na nic, běžela téměř učebnicově. Nasadil jsem vyšší tempo, abych jí opět odběhl, schoval se za další strom, cvak! Zase k ničemu. Já ji snad na švestkách nenachytám! Ona se to snad, tím jak neběhala, naučila? Rozhodl jsem se to vzít zepředu. Konečně, alespoň pravou rukou švihala před tělem, místo podél těla. Na druhou stranu mě může těšit, že když se to naučila ona, tak …

Komentář Dany: „Ha ha, to jsem se nasmála! Když on se tak snažil! Myslím, že to, jak mě obíhal ze všech stran, aby konečně chytil nějakou tu chybku, byla dnes jediná činnost, při které se zpotil.“

Běželi jsme dál, a abych měl na čem ukazovat špatný styl, musel jsem ji poprosit, aby si do toho sedla, aby se více předklonila a pak víc zaklonila, což jsou nejčastější chyby, které jiní činí. I to bylo dost obtížné, protože, když už se to naučíte konečně správně, tak mrvit vám to jde děsně těžko.

  Ukázka špatného běhu v záklonu

Další komentář Dany:“No, je pravda, že např. „sednout si do toho“ mi dělalo fakt docela problémy, přičemž připouštím, že sama jsem to asi taky kdysi dělala… Předklonit se mi nevadilo tolik, jako se zaklonit, to fakt neumím, přitom jsem x lidí viděla, že takhle opravdu běhají. To musí být docela náročné…“
Když se Dana snažila běžet rychle, tak stále pracovala špatně s pravou rukou, levá šla správně. Aby mě jó naštvala, tak už nedělala ani své pověstné obloučky, o nich více v dalším seriálu. Dokonce dokázala předstírat, že se při běhu dokáže vznášet. 

                          
    Chybně pracující pravá ruka                                    Takto je to správně    

                                                           
 
Dana dokonce předstírá, že se dokáže vznášet

No tak tenhle pokus teda moc nevyšel, tak vám to budu muset popsat.

Co přetěžujete, když v tom sedíte
Sedět v tom znamená mít těžiště v podbřišku a běžet jako byste měli v kalhotách/kalhotkách :). Při tom dochází k přetěžování kolen a kyčelních kloubů, oblasti krční páteře a achilovek. Nehledě na to, že neustále při každém kroku zvedáte do výšky celou svou váhu. Což znamená u každého člověka, že na jednom kilometru svou váhu vyzvedne do výšky 5 metrů, případně u maratonu do výšky 200 metrů.

Pokud chcete vědět, jakou při tom vykonáte práci, tak si to můžete spočítat podle následujícího příkladu:
Pokud člověk váží 50, 60, 70 nebo 80 kg, působí na něj přibližně tíhová síla 500, 600, 700 či 800 N (Newtonu). Pokud zvedáte, tak musíte působit stejnou silou (nebo větší). Zvednutím - posunutím o 5 cm (o jakoukoliv vzdálenost) konáte práci… Budete-li vycházet z toho, že za jeden kilometr učiníte 1000 kroků, tak zvednete svou váhu 1000 x 5 cm, což je právě těch 5 metrů. Na 1 kilometru tedy vykonáte práci větší o 5 x 500 W, tedy 2,5 kW, 80 kilogramový člověk pak už 4 kW.

Pokud se naučíte běhat stylově správně, všechnu tuto práci vykonat nebudete muset, a budete moci běžet a běžet a běžet …

Běžet správně znamená mít těžiště na úrovni hrudníku
Běžet správně znamená mít těžiště na úrovni hrudníku, být lehce předkloněn viz obrázek, ale ne ohnut v pase. To znamená, že byste mohli dát spojnici, která vycházeje z kotníků projde kyčelním kloubem a bude lízat vaše uši.

     
Spustíte-li těžnici z vašeho těžiště, pak tam, kde se protne s podkladem, po němž běžíte, byste měli došlapovat přední nohou, poté, kdy dokončí letovou fázi.

Když pak poběžíte, vaše těžiště vás bude posouvat pomocí kinetické energie dopředu, vaše váha bude stále před vámi, nebude vám tedy zatěžovat pohybový aparát. Budete-li zároveň provádět správně běžeckou kolíbku (odvalení chodidla z paty, přes střed chodidla s odvalením na úrovni prstů), bude se ostatním zdát, že se vznášíte, vaše těžiště bude stále ve stejné výšce. Pokud si pak dáte dohromady tu navzpíranou váhu, viz předchozí odstavec, tak by v tom byl čert, abyste se nerozhodli se svou běžeckou technikou něco udělat.

Dvacátý druhý tréninkový týden
14x (2 min PB – 2 min RB) + 2 min PCH, a to 3 – 4x za týden.

PB (pomalý běh) – pomalý běh, je skutečně pomalý, to znamená v tepových frekvencích 65 – 75 % TF max.
RB (rychlý běh) – běh, kdy už se zadýcháte, už se vám bude špatně mluvit, běh na úrovni tepové frekvence 75 – 85 % TF max

Příště si povíme, proč je dobré vypnout prsa a břicho zastrčit!

Miloš Škorpil