Holčičí obloučky a co se za nimi skrývá – běžecký seriál Miloše Škorpila

Další exkurse do tajů správného běžeckého stylu
Je to způsobeno tím, že i při běhu chcete pěkně vypadat a tak běžíte, jako byste kráčely po přehlídkovém molu. Vzpomeňte si, jak po něm kráčí modelky. Kráčí tak, že dávají nohu před nohu, v podstatě jako by šly po pomyslné čáře – jejím středem. Pak samozřejmě, abyste nezakopávaly o nohu, co je zrovna vepředu, musíte tou zadní opsat oblouček, abyste ji obešly. Jistě již nyní chápete, že to není zrovna ekonomické, navíc tím dosti přetěžujete své kyčelní klouby.

Názorné předvedení celého průběhu kroku, tak jak to nemá vypadat

Pro lepší ilustraci ještě jednou. Všimněte si, jak zakrývá zadní noha nohu přední

Pohled zepředu – všimněte si, jak je chůze „po molu“ Dany perfektně vidět

Pohled zepředu a v běhu

D: “Asi desetkrát mě v rychlém sledu vyfotil zezadu, aby přiznal, že takhle to asi neukážeme. Potom jsme se spolu dívali na fotky, kde jsem zepředu – a ejhle, konečně nám to docvaklo! Určitě to (alespoň tedy v mém případě) není o nějaké frajeřině, nebo že bych snad při běhu (koneckonců ani mimo běh) chtěla vypadat jako modelka, ale pravdou je, že ty nohy fakt pokládám tak nějak jakoby na středovou čáru...“

Co byste tedy měly dělat, abyste se obloučky odnaučily
Měly byste se švihovou nohu (noha, která jde zezadu dopředu) snažit položit ne na střed pomyslné čáry, ale na její levý (u levé nohy) či pravý (u pravé nohy) okraj. Šířku pomyslné čáry předpokládám cca 10 cm. Odpomoci od obloučků by vám mělo i to, že budete důsledně dbát na to, že jste vyšponované v ose kotník – kyčel – rameno (nelámete se v pase), běžíte lehce předkloněné, ale opět ne zlomené v pase, tedy jak je to vysvětleno v článku „Běžecký styl od hlavy až k patě.“

Pronační a supinační nášlap
Že ženy mají sklon k větší pronaci, než je zdrávo, je známo. Je to dáno i vrozenou stavbou těla – širší pánev. Pronace je však i důsledkem „vykružování obloučků“. Vykružujete-li své obloučky – nakračujete na střed pomyslné čáry, tak nohu k podkladu musíte pokládat v pronačním došlapu, pokud byste ji chtěly položit naplocho či dokonce v lehké supinaci (jak by bylo správně), tak by hrozilo, že si poškodíte vnější kotník. Ale abyste v tom nebyly samy, tak vám ukážu, jak třeba běhá Jirka Ježek. Více nechám hovořit jen fotografie své a Jirkovy, abyste viděly rozdíl v postavení nohou, abyste samy vycítily, jak to má být, když je to provedeno dobře.

Všimněte si u Jirky, že „chůze po molu“ nemusí být jen výsadou žen

Běh v „širší stopě“ je stabilnější a tím i bezpečnější
Od věci určitě není ani to, že během v „širší stopě“, použiju-li terminologii z lyžování, získáte větší stabilitu, a tím bude i váš běh bezpečnější. Snížíte tím třeba možnost výronu kotníku.

Takto by to mělo správně vypadat, ale že mě pan fotograf zastihl právě v této „perfektní“ pozici bylo dílo velké náhody, popravdě řečeno jsem byl sám mile překvapen.

D: „Koukám teď do všech běžeckých časopisů na fotky běžců a běžkyň a občas (no, vlastně dost často) mi ujede tiché, potěšené zaržání – buď máchají rukama před sebou, nebo si dřou kolena o sebe, případně se lámou v pase nebo v tom jinak sedí… Takže ženský, ne že bych zpochybňovala význam správné běžecké techniky – to bych si nedovolila, Miloš sedí vedle mě:-) – ale nenechme se tím připravit o radost z pohybu, abychom nedopadly jako ta paní, která, když jsme ji dnes míjeli v běžeckém, znechuceně utrousila: ,Sportování není zdravý…´“:-)

Dvacátý čtvrtý tréninkový týden
16x (2 min PB – 2 min RB) + 2 min PCH, a to 3 – 4x za týden.

PB (pomalý běh) – pomalý běh, je skutečně pomalý, to znamená v tepových frekvencích 65 – 75 % TF max.
RB (rychlý běh) – běh, kdy už se zadýcháte, už se vám bude špatně mluvit, běh na úrovni tepové frekvence 75 – 85 % TF max

Příště si povíme, jak trénovat po náročném závodě