Pěkně "piánko" – běžecký seriál Miloše Škorpila

Tentokrát nebudu nic vymýšlet, prostě ošlehnu 14. kapitolu své knížky: Jak uběhnout maraton za 100 dní, kde je napsáno vše podstatné, pokud jde o to, co a jak dělat v předmaratonském týdnu, ale to samé platí i pro půlmaraton.  Těm, co ji četli, se omlouvám, i když zase ne nijak vehementně, protože jak se říká: „opakování je matkou moudrosti“, a jak se zdá, do některých tu moudrost nenatlačíte, i kdybyste jim ji tlačili do hlavy, jako se tlačí do krku husám šišky.

Když už vám do půlmaratonu či maratonu zbývá jen pár dní, odolejte pokušení dohnat to, co jste v uplynulých měsících náročné přípravy zanedbali. Cítíte nervozitu? Nebo dokonce obavy? To je normální. Zcela klidní nejsou ani zkušení maratonci. Nepropadejte panice a „netestujte“ na poslední chvíli svůj organismus velkými tréninkovými dávkami. Před vámi je období zklidnění a čerpání energie.

Fáze zvaná „piánko“
Trénink samozřejmě pokračuje. Jen si musíte dát pozor, abyste se zbytečně „nevyšťavili“ anebo si nezpůsobili zranění. Proto víc než kdy jindy dodržujte následující pravidla:

• Před každým tréninkem se lehce rozběhejte a rozcvičte. Po tréninku chvíli klusejte a udělejte si strečink.
• Nezapomínejte pít- nejen během dne a před tréninkem, ale i po něm.
• Motá se vám někdy po doběhnutí hlava? Může to mít dva důvody. Buď pokles tlaku, což asi spraví káva, nebo prudké snížení hladiny cukru. Pak pomohou nápoje či potraviny obsahující v té správné kombinaci cukry.
• Relaxujte. A nejen v tom sportovním slova smyslu (masáže, plavání, sauna), ale i společensky. Zajděte si na koncert nebo do divadla, věnujte se svým koníčkům.

„Natrénujte“ hlavu!
Psychická příprava je stejně důležitá jako ta fyzická. Proto ji nepodceňte. Mnozí z „prvomaratonců“ začnou na závod trénovat z hecu, ale jak se termín blíží, často o svém rozhodnutí  pochybují. Opravdu chtějí uběhnout maraton? Stojí ta únava a případné fyzické obtíže za to?

Pokud máte podobné pochybnosti, sedněte si a zkuste na papír napsat seznam důvodů, proč „do toho“ jdete. Nemusíte ho nikomu ukazovat, takže buďte sami k sobě upřímní. Chcete udělat dojem na kolegy? Nebo zapůsobit na své blízké? Potřebujete si zvednout sebevědomí? Máte problémy a chcete na ně prostřednictvím maratonu zapomenout? To všechno jsou dobré a legitimní důvody.

Horší je, když si na nic nevzpomenete. Až v den závodu vyběhnete a na trati vás potkají první krize, sepsané argumenty se budou hodit. Jestli si svým odhodláním běžet nejste jisti teď, co budete dělat na třicátém kilometru?

Na druhou stranu se k maratonu ani příliš neupínejte. Nedělejte z něj událost typu „teď, anebo nikdy“. Může se stát, že se v den závodu nebudete cítit dobře. Nebo budou vaše obavy před startem příliš velké. Pak je lepší neběžet. Dobrý maratonec se pozná i podle toho, že dokáže reálně ohodnotit své síly a možnosti. Když to nevyjde letos, můžete běžet příští rok. Nebo zkuste nějaký letošní maraton v jiném termínu.

Zařiďte si formality

• Nezapomeňte se včas zaregistrovat. Kromě startovního čísla a různých drobných dárků najdete v maratonském batůžku také podrobnější informace o závodu. Pokud je to možné, dopředu si projděte (nebo třeba projeďte na kole) celou trasu. V duchu se tak budete moci připravit na potenciální problémová místa.
• Zajistěte si dopravu na závod a zpět. A „sežeňte“ si diváky. Pokud vaši známí nebo příbuzní předmaratonskou přípravu prožívali s vámi, „objednejte“ si je, aby fandili podél cesty. Uvidíte, že pro vás nakonec budou znamenat velkou vzpruhu.
• Opatřete si „parťáka“. Měl by to být závodník, který chce dosáhnout zhruba stejného času jako vy. Můžete si vzájemně pomoct a překonat své krize. Ale když „parťáka“ nemáte, nevěšte hlavu. Je celkem pravděpodobné, že si ho najdete až během závodu. Na trati někdy vznikají přátelství na celý život.

A připravte si věci!
V den závodu či těsně před ním budete potřebovat pár věcí, které většinou najdete doma. Ale neuškodí udělat si malou inventuru. Přesvědčte se, že ve vaší skříni doopravdy jsou:

• Závodní boty. Měly by být lehké a dobře prošlápnuté. Hlavně byste v nich měli absolvovat minimálně jeden delší běh (více než 20 kilometrů), abyste věděli, že pro vaše nohy nenachystají žádnou „past“.
• Běžecká bunda s kapucí proti dešti. Běžecké slipy, tílko, bavlněné tričko a funkční tričko. Nic z toho by nemělo být „fungl“ nové, ale (podobně jako boty) vyzkoušené.
• Šusťákové kalhoty a bunda. Čelenka, šátek nebo čepice proti pocení, respektive sluníčku.
• Náplasti na prsní bradavky. Náplasti na puchýře. Vazelína. Nůžky či kleštičky na nehty. Spínací špendlíky na číslo.

Dvacátý pátý tréninkový týden
19x (2 min PB – 2 min RB) + 2 min PCH, a to 3 – 4x za týden.

PB (pomalý běh) – pomalý běh, je skutečně pomalý, to znamená v tepových frekvencích 65 – 75 % TF max.
RB (rychlý běh) – běh, kdy už se zadýcháte, už se vám bude špatně mluvit, běh na úrovni tepové frekvence 75 – 85 % TF max.

Příště si povíme o nových trendech v běžecké obuvi, respektive proč není dobré vylévat s vaničkou i dítě.

Miloš Škorpil