Martina Sáblíková zaokrouhlila svoji sbírku medailí z mistroství světa na 30

Se svými dojmy se svěřila prostřednictvím agentury Sport Invest.

Co pro vás stříbrná medaile znamená?

Mám obrovskou radost. Na letošních předchozích závodech Světového poháru jsem tu byla pokaždé čtvrtá.

Jaký byl souboj s Norkou Ragne Wiklundovou?

Myslela jsem si, že se spletla a rozjela závod moc rychle jako na patnáctistovku. Školila mě pěkně. Ale moc mi pomohlo, že jela pořád přede mnou a nutila mě zrychlit, v závěru zabrat a zkusit ji dojet. To se podařilo.

Zajela jste svůj nejlepší čas v hale Thijalf...

Když jsem ho viděla, nemohla jsem tomu uvěřit, takhle rychle jsem tady nikdy nejela.

Věřila jste, že bude medailový?

Těch 3:58,579 bylo výborných, ale po nás jely ještě velké favoritky Schoutenová s Voroninovou. Jen jsem se trochu bála, abych nakonec nebyla o tu jedinou desetinku sekundy čtvrtá. To se naštěstí nestalo.

Bolely vás po závodě a při něm nohy?

Bolely, ale neměla jsem při jízdě čas na to myslet. Soustředila jsem se na sebe, abych jela co nejlépe technicky, a ještě se závodem něco udělala v posledních dvou kolech, což se povedlo. V posledním kole se mi podařilo soupeřku předjet. Byl to jiný závod než ty předchozí, s krásným koncem. Snažila jsem se udělat maximum.

V závodě na 5000 metrů skončila Martina Sáblíková bez medaile na pátém místě. Z vítězství se radovala Irene Schoutenová z Nizozemska. „Od začátku to bylo hrozný. Vůbec nechápu, čím to bylo.“ Své dojmy sdělila Martina v rozhovoru pro Sport Invest.

Co říkáte na páté místo ze závodu na 5000 metrů?

Nevím, co bych k tomu řekla. Už od rozběhu to bylo hrozný. Byl nejpomalejší za posledních pět, možná i deset let, co jsem na pětce startovala. Od začátku to prostě nešlo, nemohla jsem se do toho srovnat, nemohla jsem zrychlit, nemohla jsem udělat nic. Kola jsem jela vyrovnaná, ale na medaili bylo třeba být rychlejší, a to nebylo v mých silách.

Nebyla chyba ve zvolené taktice?

Věděla jsem, že na čas pod 6:50 je třeba jezdit kolo za 32 a půl a méně. Kdybych to dokázala, mohla jsem bojovat o pódium. Snažila jsem se, ale bohužel už druhé kolo bylo pomalé. I když to nebylo možná vidět, každé kolo jsem se snažila s tím něco udělat, ale prostě to nešlo.

Jak jste se cítila během jízdy?

Je jasný, že když vím, že potřebuju jezdit kolo za 32 a půl a Petr mi hlásí 33, tak jsem věděla, že to na ten čas prostě nejde. To bych musela být kouzelník, abych poslední kola jezdila za 28, a to opravdu nejsem. Nějak extra mě nohy nebolely, snažila jsem se dát do toho větší sílu a zrychlit, ale ať jsem dělala cokoliv, kola byla pořád stejná. Ať bych udělala cokoliv, bylo to dneska úplně jedno.

Věřila jste, že můžete udržet třetí místo?

Kdyby za mnou nestartovala ta jména, co za mnou startovala, tak bych možná věřila. Navíc můj čas 6:57 prostě nebyl dobrý. Když si vezmu Evropu, když jsem jela čtyřboj, tak po patnáctistovce jsem jela 6:53. Takže normálně bez patnáctistovky bych měla čas kolem 6:50 jet. Vůbec nechápu, čím to bylo, jestli nervozita..., ale vůbec mi to nejelo.

Jak tedy hodnotíte sezonu, z níž máte bronz na ME (čtyřboj) a stříbro na MS (3 km)?

Je to čtrnáctá sezona, co odjíždím z MS s plackou. I když teď po té pětce je tam pro mě velká hořká příchuť. Samotnou mě překvapilo, že jsem pětku jela tak hrozně. Stříbro z trojky ale pro mě bylo nečekaný a bezvadný po třech čtvrtých místech. Bronz z Evropy? Tam je to vždycky nahoru dolů, všechny tratě. Když mám placku ze čtyřboje, je to nad plán. Tam je to těžký, musíte jet dobře všechny tratě, abyste mohl jet o pódiová místa. Takže ve výsledku nemůžu říct, že jsem úplně nespokojená, ale taky nejsem úplně spokojená. Navíc po sezoně, kdy byly čtyři závody prakticky po sobě na jednom místě a bylo to hodně psychicky náročné. Tak přece nemůžu říct, že jsem teď nespokojená, když si vezu stříbro z trojky.

Za společnost NUTREND děkujeme Martině a Nikče za skvělou reprezentaci a doufáme, že je zase brzy uvidíme na ledovém oválu.