DOPLNĚNÍ GLYKOGENU vs. PROTEINOVÉ NÁPOJE

DOPLNĚNÍ GLYKOGENU vs. PROTEINOVÉ NÁPOJE

Pro jakoukoliv svalovou práci, tedy i pro sebemenší pohyb je potřebná určitá dávka energie. Její množství se ovšem mění v závislosti na intenzitě svalové práce. Pochopitelně zde platí pravidlo přímé úměry, a to čím větší intenzita svalové práce, tím větší bude potřeba energie. Pokud nejsou dostatečně hrazeny energetické potřeby pracujících svalů, dochází k vzestupu únavy až do fáze, kdy je svalová práce úplně znemožněna.

Okamžitými zdroji energie pro naše svalstvo jsou adenosin-fosfáty a creatinfosfát. Při svalové práci jsou spotřebovány během několik vteřin a tělo k jejich obnově mimo jiné použije glukózu. Ta je při fyzické práci odštěpována ze svalového glykogenu při procesu odborně nazvaném glykogenolýza. Z takto získané glukózy je dále díky jinému procesu zvanému glykolýza, použita energie pro svalovou práci. Pro zajímavost uvádím, že glykolýza je v aerobních podmínkách přibližně dvacetkrát efektivnější, než v podmínkách anaerobních. (vytvoří se výrazně víc ATP)

Glykogen nám jako zdroj energie vystačí pouze na několik desítek minut. Je to vlastně zásobní polysacharid, který je složený z glukózových jednotek (molekul glukózy) a v našem těle jej nalezneme zejména ve svalové tkáni a v játrech.

Svalová tkáň obsahuje za ideálních podmínek 14 – 18 g glykogenu na kilogram suché svaloviny (bez vody). Množství glykogenu obsaženého v játrech je oproti tomu svalovému více variabilní. Po jídle může jeho obsah dosáhnout až 80 g na kilogram hmotnosti tohoto orgánu. Při průměrné váze jater 1,8 kg to znamená, že obsah jaterního glykogenu může dosahovat 150 gramů. To je přibližně poloviční množství v porovnání s glykogenem svalovým. Po 12 hodinách hladovění však může klesnout množství glykogenu v játrech o více než polovinu, zatím co hladina glykogenu svalového, je po 12 hodinách hladovky bez fyzického výkonu téměř konstantní.

Po vyčerpání glykogenu se snaží naše tělo získat glukózu z jiných zdrojů. To se děje v játrech díky procesu zvanému glukoneogeneze. Glukóza je při tomto procesu syntetizována například z laktátu, glycerolu (tělo jej tvoří z tuku) nebo glukogenních aminokyselin. Tyto látky však již nejsou tak snadným zdrojem energie, jakým je glykogen a my začínáme cítit prvotní „neochotu“ našeho svalstva pokračovat ve fyzickém výkonu.

Pokud i přes to pokračujeme ve fyzickém výkonu, prohlubujeme tím katabolickou reakci a tělo je donuceno převážně využívat výše zmíněné alternativní zdroje energie. V těchto případech dochází mimo jiné k efektivnější redukci tukové tkáně, ale současně dochází k úbytku svalové hmoty sportovce. Jako příklad lze uvést vytrvalostní běžce, nebo cyklisty, jejichž aktivita časově přesahuje možnosti glykogenových zásob. Svalstvo těchto sportovců je výkonné, na pohled šlachovité, ale žádný z těchto sportovců neoplývá masivní muskulaturou.

S podobným problémem se mohou potýkat i siloví sportovci. Stačí jen chybná manipulace s přijímanými živinami v období fyzického výkonu a vytoužený svalový růst je v nedohlednu. Nejčastější chybou bývá výhradně proteinová strava, přijatá ihned po fyzické aktivitě.

Někoho mohou tyto řádky překvapit. Nicméně je nutné si uvědomit, že přijatou bílkovinu musí naše tělo rozložit na aminokyseliny a již na tento samotný proces je vydávána energie. Když se k tomu přičte další proces glukoneogeneze (přeměna aminokyselin na zdroje energie (pochopitelně opět s energetickou ztrátou), je zřejmé, že doplnění glykogenu touto cestou je neefektivní a zdlouhavé, zejména z toho důvodu, že lidské tělo nedokáže řádně strávit a tedy i využít výrazně větší množství bílkoviny než 40 gramů v jedné porci. Nutno též zmínit fakt, že při odbourávání aminokyselin pro následnou obnovu glykogenu (zejména se jedná o L-alanin) vzniká vysoké množství urey. V případě intenzivního tréninku, který přesáhne 60 minutový interval je vyčerpání glykogenu samozřejmostí a díky následné konzumaci výhradně proteinového nápoje hrozí prohloubení katabolické reakce.

Když si díky výše uvedenému textu spočítáme, že hodnota svalového glykogenu u průměrného člověka představuje přibližně 300 gramů (u sportovců může být i vyšší), je jasné, že výhradně aminokyselinové, potažmo proteinové zdroje tuto hodnotu nemohou vhodně doplnit. Použitím výhradně proteinových přípravků po tréninku s vysokým podílem bílkoviny, se nejen prodlužuje čas obnovy glykogenu, ale také se sníží schopnost regenerace. Tato situace je častým jevem zejména u mladých sportovců ve fitcentrech, kteří přes pravidelnou konzumaci vysokých dávek proteinu během dne, ale také ihned po tréninku nedosahují z dlouhodobého hlediska svalového růstu a trápí je stagnace.

Jak tedy má sportovec ideálně postupovat v rámci doplnění glykogenu? Vhodnějším řešením je po fyzické aktivitě zařazením stravy s úměrným obsahem takzvaných rychlých cukrů, neboli sacharidů s vysokým glykemickým indexem. Doplnění glykogenu po příjmu cukrů bude několikanásobně rychlejší a díky tomu se urychlí i samotná regenerace. Většina zkušených vytrvalostních sportovců má v této oblasti dostatečné zkušenosti, ale i v tomto odvětví se najdou chyby v suplementaci.

Podstatně více chyb a mýtů je evidováno v silovém odvětví sportu. Nutno si uvědomit, že při budování svalové hmoty je situace obdobná. Pokud vlivem sportovní aktivity dojde k vyčerpání glykogenu, je v rámci regenerace důležité jej v co nejkratším čase doplnit s tím rozdílem, že k rychlým cukrům lze přidat i dobře stravitelnou bílkovinu. Pokud jsou tyto živiny podávány v poměru 1:1, případně i s vyšším zastoupením sacharidů, dodá se tělu potřebná dávka energie a současně je podnícen svalový růst. Pozorný čtenář, který zaregistroval maximální stravitelnou hranici bílkoviny v jedné porci, již také ví, jaké množství cukrů je třeba po fyzické aktivitě. Uvedené doporučení se ovšem vztahuje pouze na případy, kdy je silová aktivita konečná a sportovec nemá v úmyslu pokračovat v jiném tréninku.

Přípravky s vysokým podílem bílkoviny (60% bílkovin a více) jsou naopak vhodnější k použití mimo období sportovní aktivity, ale na toto téma se rozepíšeme v jiném příspěvku.

Michal Tůček
výživový poradce NUTREND

Zdroje:

  • Metabolismus proteinů a aminokyselin (lékařské listy 2000)
  • Etiologie a terapeutický přístup při zvýšení laktátu (Mayo Clin Proc. 2014)
  • Biochemické pozadí vytrvalostního výkonu, MUDr. Marian Pažický

1.1.2013

Dárek k nákupu nad 2 000 Kč

Získejte proteinové palačinky ZDARMA

Dárek k nákupu nad 2 000 Kč

Pečujte o svou imunitu

Zjistit více
Pečujte o svou imunitu

Funkční nápoj,

který se postará o vaši hydrataci.

Zahnat žízeň
Funkční nápoj,

Objevte novou produktovou řadu

Objevit
Objevte novou produktovou řadu

Odebírejte náš newsletter

a získejte přehled o aktuálních akcích a novinkách.

Doprava ZDARMA při nákupu nad

Vyberte si dárek ke každému nákupu

Speciální akce každý měsíc

Používáme kvalitní a značkové suroviny

Rychlá expedice vaší objednávky

Nutriční poradenství pro vás

Copyright © 2024 NUTREND D. S., a.s. Všechna práva vyhrazena