Přestože vědecká veřejnost není ani doposud jednoznačně přesvědčena o
prospěšnosti jeho použití, můžeme vnímat jeho existenci kolem sebe stále
častěji.
Čistý
kofein poprvé dokázal izolovat v roce 1819 německý chemik Friedlieb
Ferdinand Runge. Historie kofeinu však sahá daleko před toto datum a to až do
poloviny patnáctého století, kdy se objevily první věrohodné důkazy o existenci
kávovníku a pití samotné kávy.
Běžnými
zdroji kofeinu jsou plody kávovníku, čajové listy, ořechy kolovníku, listy
yerba mate, cesmíny a paulinie (guarana). Stimulace kofeinem z kávy je
poměrně rychlá. Začíná být zřetelná přibližně mezi pátou až desátou minutou od
požití a k vrcholu stimulace dochází okolo 30 minuty od požití kávy. Poté již
stimulace slábne a přestáváme ji vnímat přibližně po dalších 30 minutách.
Kofein přijímaný v čaji,
nebo guaraně stimuluje díky častější vazbě na balastní látky a polyfenoly
pomaleji než kofein v kávě. Mozek nevnímá nástup stimulace z těchto
zdrojů tak intenzivně, ale stimulace je o to déle působící. Proto se do
některých stimulačních nápojů, nebo pre-workoutů používá kombinace těchto
zdrojů pro dosažení efektivnějšího a delšího účinku.
Velice důležité je také
rozlišovat samotnou stimulaci kofeinem a odbourání kofeinu z organismu.
To, že již necítíme stimulaci z kávy, ještě neznamená, že kofein
v těle nemáme. Jeho poločas rozkladu je u dospělých lidí přibližně 4 až 7
hodin, a to v závislosti na věku, pohlaví, zdravotním stavu, fyzické
aktivitě a množství jiných faktorů. Příjmem dalších dávek kofeinu za účelem
opětovného dosažení stimulace, tak dochází k jeho vyšší koncentraci
v organismu. Přestože většina dosavadních studií prokazuje zdravotní nezávadnost
kofeinu a evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dokonce připravuje
schválení celkové denní dávky kofeinu na hranici 400 mg, bude třeba mít
v patrnosti i určitou hrozbu, která přichází s jeho vysokými a
pravidelnými dávkami. Evropští výrobci stimulačních přípravků jsou limitováni
jednorázovou dávkou 200 mg, ale u ostatních tomu tak není. Existují dokonce
přípravky, které přesahují 300 mg kofeinu v jediné dávce!
Dochází-li k
dlouhodobému a pravidelnému užívání kofeinu, například ze z energetických
nápojů, konzumací kávy samotné, nebo silnými před-tréninkovými stimulanty typu
pre-workout, hrozí vznik žaludeční motility a zvýšené sekreci žaludeční
kyseliny (HCl). V kombinaci s rychlým způsobem stravování, které
v dnešní době není ničím neobvyklým, mají vysoké dávky kofeinu vliv na
úbytek kostní hmoty.
Senzitivita na účinky
kofeinu je poměrně individuální, navíc se rychle vyvíjí jeho tolerance. Pravidelní
konzumenti kávy dokonce mohou potvrdit, že do hodiny po příjmu kávy u nich
dochází k útlumu nástupu únavy. Častý příjem většího množství kofeinu je také
rizikový z hlediska návykovosti. Existují studie, které vyvracejí
závislosti na kofeinu, ale jiné zase dokládají opak a upozorňují na jistou
podobnost s reakcí těla na pravidelný příjem cukru, nebo nikotinu.
Jisté však je, že dlouhodobí
konzumenti vyššího množství kofeinu, mohou při přerušení konzumace pociťovat
abstinenční příznaky, projevující se bolestí hlavy, poruchami spánku nebo útlumem.
Vědci se domnívají, že abstinenční příznaky jsou nejspíš způsobeny přecitlivělostí
organismu na adenosin, jehož přenos je při konzumací kofeinu blokován. Bolesti
hlavy mohou souviset s poklesem krevního tlaku a trvají až po dobu několika
dnů.
V médiích lze
často nalézt rozporuplné informace o účinnosti kofeinu a dokonce jsou
k dohledání i absolutní fikce. Zda se tak jedná o marketingový nástroj,
nebo jen o neznalost této problematiky se můžeme pouze dohadovat.
Odpůrci kofeinu tvrdí,
že konzumace kávy zvyšuje krevní tlak. S tímto tvrzením lze souhlasit pouze
v případě, že se doplní informace o pouhém krátkodobém efektu. Dlouhodobá
nebo riziková hypertenze je spjata převážně s celkovým životním stylem a
nedostatečným příjmem tekutin.
Díky přímému účinku na
srdce a krevní oběh, se kofein dává do souvislosti s onemocněním srdce a
cév. Řady studií, které byly věnovány umírněné konzumaci kofeinu (do 4 šálků za
den), však tuto škodlivost neprokázaly.
Naopak diuretický
účinek kofeinu byl v řadě studií prokázán. Zajímavé však je, že diuretický
efekt je výraznější u začínajících konzumentů kofeinu než u dlouhodobých
milovníků kávy. S tímto diuretickým účinkem jsou pochopitelně spojeny i potenciální
problémy s ledvinami a močovým ústrojím celkově, pokud se nedodržuje pitný
režim.
