Londýnský maraton 2022 – já, trable s jídlem i zážitek na celý život

Londýnský maraton 2022 – já, trable s jídlem i zážitek na celý život

Dostat se na jeden z největších maratonů na světě je skoro jako vyhrát v loterii. Velmi těžko se tam dostává, a tak někteří běžci čekají na účast i několik let. My jsme dostali možnost startovat tam díky jedné velké sportovní značce. Splněný sen. Jaké to bylo?

Sama se cítím hlavně jako vytrvalostní trailový běžec. Vyhovují mi dlouhé závody v horách a v přírodě. Kopečky, terén, krásná krajina, ticho. I když mám na triku velmi dlouhé distance, tak klasický silniční maraton jsem běžela před šesti lety a dal mi dost zabrat, proto jsem se do něho znovu příliš nechtěla pouštět. Je těžký, rychlý a neodpustí nic.

Jenže Londýn je snem každého běžce, a tak se účast neodmítá. Měla jsem necelé tři měsíce na přípravu a ta musela být jiná, než jsem zvyklá. Distance sice delší, ale na rovině a většinou i na asfaltu. To není nic pro moji hlavu. Když jsem venku v přírodě, tak stále mám na co koukat a myšlenky směřují k této kráse. Na horských závodech jsem zvyklá jíst při běhu. Moje tělo jede na cukry, a tak mu toto „palivo“ musím pravidelně dodávat. Vyhovují mi Nutrend energetické tyčinky jako je Voltage, Fruit Energy a teď nově jsem celé léto jela na Energy Bar, nejvíce mi chutná ta višňová s pomerančem s běžkyní na obalu.

Na zátěžových testech u Michala Štefaniče v Cardiolabu jsme probrali, jak na tom teď s kondicí jsem a sestavil mi tréninkový plán. Mohla jsem ale naplno trénovat až na konci července, protože jsem si z dovolené v Rakousku dovezla pěkné nachlazení a na týden jsem lehla. I když bylo toto léto horko, dost často mi to na dlouhé běhy vyšlo v tom největším slejváku. Jenže co tě nezabije, to tě posílí.

I když v Londýně na začátku října při maratonu startuje okolo 50 000 lidí, vše je dokonale zorganizované. Jsou tři starty, protože jeden je v takovém množství nemožný, hned by cesty zacpaly. Do Greenwichského parku se na start jede vlaky a z nich se jako had kroutí velký špalír běžců. Zabloudit nejde. V areálu, kde smí jen startující, si svůj drop bag dáte do jednoho z kamionů, které věci dovezou do cíle. Záchodků je tu tolik, že to připomíná malé městečko. Startuje se po vlnách.

Kontroluji, zda mám všechno: Fruit Energy tyčinky (jsou lehké a skladné), solné tablety Salt Caps (jsou důležité proto, že když nemám vyzkoušený ionťák, nepiju ho, některé značky mi nedělají dobře a minerály jsou při závodě fakt potřeba). Vybíháme. Jsem dojatá, že běžím takový závod! Lidí je jako mraků, jak závodníků, tak fanoušků okolo trati. Říkám si, že je jich tolik jen začátku, jenže oni neubývají. Musím sledovat čas, abych dobře jedla. „Co půl hodiny si dej jednu tyčinku a střídej to s banánem.“ Radil mi trenér. Dívala jsem se, že občerstvovaček tu má být spousta, takový závod, to se budou jen stoly prohýbat!

Běžíme už skoro hodinu, ale stále na trase rozdávají jen vodu. Jsem ráda, že solné tablety mám s sebou, z čisté vody totiž hrozí otrava. Jídlo zatím nikde, ale nevadí, běžíme v Greenwichi okolo plachetnice – nádherná památka a tady atmosféra vře! Jsme všichni jako největší běžecké hvězdy. Asi jsem občerstvovačky musela přehlédnout, tak se dobrovolníků, co rozdávají vodu ptám, kdy něco bude. Jen kroutí hlavu. Co budu dělat? Mám s sebou jen 4 tyčinky, to je málo. V hlavě mi to šrotuje, protože nemůžu si vzít tyčinky jen kousek, jinak mi „dojde“. Dávám si tedy jen každé ¾. První ionťák je až na 16. kilometru, voda k němu žádná.

Jsem překvapená. Závod utíká, běžíme přes známý most Tower Bridge – to je překrásná část závodu. Na 21. kilometru pořadatelé rozdávají první gel. Beru si ho jen pro případ nouze – nemám ho vyzkoušený, stále ještě nějak tyčinky mám. Jenže tady v té rychlosti zjišťuji, že tyčinky jsou sice skvělé na ultra v horách, ale tady při rychlosti se hůře žvýkají. Opět jen voda, občas neředěný ionťák (naředit se ani nedá, protože není čím), jídlo žádné. Fanoušci podél trati nabízejí gumové bonbóny, čokoládu a jedna paní mě zachraňuje půlkou banánu. Jenže pak mi tyčinky dochází a já po jejich gelu prostě musím sáhnout. Je to na 35. kilometru. Do cíle to mám už jenom sedm kilometrů, takže vím, že i kdyby mi po něm bylo špatně, už to do cíle nějak „doklepu“.

Teď se běží těmi nejkrásnějšími místy Londýna – přes řeku je Londýnské oko, míjíme Westminster i Big Ben a běžíme parkem směrem k Buckhinghamskému paláci. Tady už vím, že cíl už je jen kousek. Běhávala jsem tady, když jsem tu byla na služebních cestách. Cestu lemují zářivé britské vlajky a já jsem v cíli. Sice nepadl můj vysněný čas, ale i tak to byl, přes trable s jídlem, obrovský zážitek.

Běželo se mi krásně. Poučení pro příště je, mít svoje „jídlo“ s sebou a nespoléhat na závodní občerstvovačky. I tak velký závod, jako je londýnský maraton, je totiž nemusí mít občerstvení dle vašich přestav a zkoušet nevyzkoušené je také velký risk. Příště už beru jen tu svou, tedy pardon – „nutrendí“ napěchovanou zásobou. Tak Londýně ahoj, ráda bych si tě užila znova!

Text: Soňa Hrabec Kotulková, Running2.cz

1.1.2013

Dárek k nákupu nad 2 000 Kč

Získejte proteinové palačinky ZDARMA

Dárek k nákupu nad 2 000 Kč

Pečujte o svou imunitu

Zjistit více
Pečujte o svou imunitu

Funkční nápoj,

který se postará o vaši hydrataci.

Zahnat žízeň
Funkční nápoj,

Objevte novou produktovou řadu

Objevit
Objevte novou produktovou řadu

Odebírejte náš newsletter

a získejte přehled o aktuálních akcích a novinkách.

Doprava ZDARMA při nákupu nad

Vyberte si dárek ke každému nákupu

Speciální akce každý měsíc

Používáme kvalitní a značkové suroviny

Rychlá expedice vaší objednávky

Nutriční poradenství pro vás

Copyright © 2024 NUTREND D. S., a.s. Všechna práva vyhrazena