7. KROK - UMĚNÍ ODPOČÍVAT
Únava nás chrání před vyčerpáním. Neplatí to jen pro případy, kdy budete provádět některou
z pohybových aktivit, ale obecně v životě vůbec. Je lepší včas přibrzdit a jít chvíli krokem,
rozvážit si pečlivě další postup, než zbytečně hazardovat a myslet si: „Mne nic neporazí.“ Ve
chvíli, kdy vám vlastní organismus vypoví službu proto, že jste dříve nereagovali na signály
SOS, které vám posílal, už je většinou pozdě.
Je třeba si uvědomit, že únava slouží tělu k tomu, aby si zabezpečilo dostatek energie pro
činnost srdce, mozku, svalů, všech vnitřních orgánů (bazální metabolismus). Tedy všech
orgánů, které potřebujete pro svůj život i práci.
Také je třeba si to uvědomit zejména ve chvíli, kdy budete v důsledku únavy sahat po lécích,
abyste únavu potlačili či zahnali. To je totiž nejrychlejší způsob, jak si zadělat na opravdu
pořádný problém.
Důvody vzniku a projevení se únavy
- vyčerpání energetických rezerv (např. nedostatek vody nebo glykogenu)
- nahromadění odpadních látek
- metabolické změny v tkáních (např. vyčerpání zásob vápníku ve svalech)
- změny v nervovém systému (způsobené např. přehřátím)
- dostatek kvalitního spánku – místo, lůžko, poloha při spánku, odhlučnění
- odpovídající výživa – frekvence a složení
- dostatek vhodných tekutin - doplnění iontů
- aktivní pohyb - jiný typ pohybu, např. protahování
Jak se chovat ve vztahu ke sportování při nachlazení
PAMATUJTE SI, ŽE POKUD KVŮLI NEMOCI ČI NACHLAZENÍ VYNECHÁTE
TRÉNINK, NEZNAMENÁ TO KONEC SVĚTA!
Ti z vás, kterým už pohyb přirostl k srdci, se nejednou ocitli v situaci, kdy se po zdravotní
stránce necítili dobře. Pobolívala je hlava, měli ucpaný nos nebo je škrábalo v krku. Současně
však měli pocit, že by několik kilometrů zvládli. Jak se v takové situaci zachovat?
Máte „podlehnout“ a dát si pauzu, nebo si můžete jít bez jakýchkoliv starostí o své zdraví
zasportovat?
Zatímco při onemocnění se zřetelnými příznaky, kdy se cítíte velmi zle a ani vás nenapadne
uvažovat o tréninku, je situace jednoznačná, při lehčím průběhu infekce respiračního systému
není rozhodování až tak jednoduché. Výkonný sportovec se obává nesplnění tréninkového
plánu a stagnace výkonnosti, pohybově aktivní jedinec nechce zase přijít o příjemný zážitek
z vyjížďky na kole, plavání, proběhnutí či z jiné oblíbené tělesné aktivity.
Zkušenosti ukazují, že v případě lehkých forem prochladnutí může mít pohybová aktivita
příznivé účinky. Uvolní ucpaný nos, zmenší nepříjemný pocit z „těžké hlavy“, podpoří
odkašlávání a pročistí dýchací cesty, aniž aby se zhoršil průběh prochladnutí, případně
prodloužila délka jeho trvání.
Z praktického hlediska je často třeba rozlišit, zda se jedná o lehkou formu, kdy sportování
může působit příznivě, nebo o onemocnění, při němž je tělesné zatížení nevhodné, či dokonce
nebezpečné.
Pokud budete mít pocit, že by vám pohyb mohl pomoci, případně se nedokážete vyrovnat
s myšlenkou, že vynecháte trénink, všimněte si nejprve bližších příznaků. Pokud jsou
lokalizovány „nad krkem“, (ucpaný nos, kýchání, pocit těžké hlavy, škrábání v krku),
průměrná tělesná námaha by neměla vést ke zhoršení. Ale i zde je třeba zachovat nejvyšší
opatrnost. Zatížení by mělo být zpočátku mírné (přibližně poloviční intenzity). Pokud po
10 minutách cítíte zlepšení, můžete úsilí mírně zvýšit a trénink dokončit. V opačném
případě je třeba zachovat zdravý rozum a trénink přerušit.
Trénink je v každém případě třeba odložit, pokud jsou příznaky onemocnění lokalizovány
i „pod krkem“. K takovým projevům patří zejména svalové bolesti (pocit rozlámanosti),
zimnice, dráždivý kašel, zvýšená teplota, zvracení, nebo průjem. Tělesná námaha v těchto
případech přinejmenším zvýrazní symptomy a zvýší dehydrataci. Mnohem závažnější však je
zbytečné zvýšení rizika postižení srdečního svalu, tzv. myokarditidy, která může mít závažné,
v extrémním případě až fatální následky.
V takové chvíli je třeba si položit dvě otázky:
- Má takové „sportovní násilí“ skutečně smysl a je třeba organismus, který už beztak bojuje s infekcí, vystavovat ještě nadměrné tělesné zátěži?
- Může být trénink v tomto stavu natolik kvalitní, aby vedl k pozitivním adaptačním změnám, především pokud jsou v důsledku oslabení organismu snížené samotné výchozí podmínky pro regenerační procesy?
Pokud několik dní vynecháte trénink, určitě to nebude znamenat konec světa. Naopak v tomto
případě je mnohem vhodnější poskytnout organismu dostatečný čas na regeneraci, než
ho „dorazit“ náročným zatížením ve stavu oslabení a dostat ho do stavu, z něhož se bude
dostávat další cenné dny či týdny.
Po těžší respirační infekci s horečnatým průběhem je možné vrátit se k tréninku až po
úplném odeznění příznaků. Existují i konzervativnější názory, podle nichž by se měla doba
rekonvalescence prodloužit o každý den onemocnění, v němž horečka přesáhla 38 stupňů.
Při rozhodování, zda s akutní respirační infekcí sportovat nebo ne, je potřeba brát v úvahu i
další faktor, a sice riziko šíření infekce. Především pokud trénujete ve větších kolektivech, je
rozumnější zůstat po dobu infekce v izolaci.
