Proč je skvělé běhat traily

Mám to místo výletu
Dříve mě v horách bavily túry, teď tam běhám. Líbí se mi, že díky běhu toho stihnu vidět více a že se tak dostanu na velmi zajímavá místa. Kamkoliv přijedeme, jdeme se s Michalem proběhnout. Viděli jsme tak čajové plantáže v Jižní Indii, vyběhli si na nejvyšší horu řeckého ostrova Kos, sledovali krajinu v Dolomitech nebo rádi poznáváme i Česko. Rádi si výlety plánujeme – je to taková rychlostní turistika – do prudkých kopců chodíme, rovinky a z kopce běžíme.

Na každém kopci je výhled
Dříve jsem kopce nenáviděla, a když mě Michal vzal na první velký běžecký výlet do Svatého Jána pod Skalou, pěně si to ode mne „slíznul“. Do kopce jsem funěla jako lokomotiva a myslela si, že to snad a ni nepřežiju. Jen pak jsem si to v hlavě přehodila, naučila se techniku a teď kopce naopak zbožňuji. Vím totiž, že ta dřina se vyplatí – na každém vrcholu, když to počasí dovolí, čeká ten nejkrásnější výhled. S kopcema mi pomáhá několik věcí – velmi se mi osvědčily hůlky, do kterých se můžu zapřít a šetřím si tak nohy a kolena, ale také mi fungují energetické tyčinky. Jím je co půl hodiny. Mým favoritem jsou teď Fruit Energy Bar.

Jsem na čerstvém vzduchu
Hodně lidí mi říká, že teď vypadám prostě báječně. Samozřejmě že v tom roli hraje několik faktorů – hodně se hýbu, dobře jím, dělám, co mě baví a také jsem hodně venku a ne zavřená doma. Když jsem na horách, tak se všechny starosti rozpustí a já vnímám krajinu a přírodu kolem sebe. Skvěle mi to pomůže ošálit i hlavu – tak pak nemyslím ani na to, že ten kopec je tak prudký nebo že už nemůžu. Díky přírodě a dostatku kyslíku jsem i zdravější a mám lepší imunitu.

Poznávám sama sebe
Zejména náročné horské trailové závody jsou výzvou. Někdy vedou terénem, o kterém bych vůbec neřekla, že ho zvládnu. Nejhorší pro mě není lézt po skalách nebo kamení, ale nemám ráda kluzké povrchy – drobné kamínky a zejména roztopený sníh, který zbyl ze zimy. Ten se teplem změní na malé ledové krystalky a ty pěkně kloužou. Jedno však vím jistě, když se nebojím a trochu to pustím, jde to mnohem lépe, než když jsem příliš opatrná. A když doběhnu do cíle? Tak to je jedna z nekrásnějších chvil, které fakt miluji.

Text: Soňa, Running2.cz