Bílkovina patří k základní složce
potravy a pro zachování organismu je třeba její pravidelný příjem
v dostatečném množství a potřebné kvalitě. Při pravidelném příjmu potravou
se pravidelně obnovuje, a také tvoří aktivní tělesná hmota.
Bílkovina se skládá z jednotlivých aminokyselin
v různém rozsahu a množství dle její kvality. Některé aminokyseliny si
zdravý organismus dokáže vytvořit sám a těmto aminokyselinám říkáme
neesenciální. Jiné aminokyseliny si vyrobit neumí a těmto aminokyseliny říkáme
esenciální. Esenciální aminokyseliny je pro tělo nezbytné přijímat
v potravě a pro zachování zdravého chodu organismu je důležitý jejich
pravidelný přísun.
Mezi esenciální aminokyseliny řadíme
L-leucin, L-isoleucin, L-valin, L-histidin, L-methionin, L-fenilalanin,
L-threonin a L-tryptophan. Bystřejší čtenář si jistě všimne, že první tři
jmenované jsou esenciální aminokyseliny s rozvětveným řetězcem a společně jsou
často využívány sportovci pro ochranu svalové hmoty. Můžeme je také znát pod
zkratkou BCAA, která vychází z anglického názvu branched-chain amino
acids.
Vzhledem k tomu, že se spektrum
aminokyselin v jednotlivých typech bílkoviny liší, je vhodné se nad
stravovacími návyky zamyslet. Pokud budujete svalovou hmotu a podrobujete své
tělo pravidelné a náročné fyzické aktivitě, nebo třeba sníte o sportovním
úspěchu v rychlostním, či vytrvalostním sportu, je třeba přijímat
bílkovinu s co nejkomplexnějším aminokyselinovým spektrem. Jaká to je?
Neexistuje jednotlivý zdroj bílkoviny, na kterou by se dalo ukázat a většina
odborné veřejnosti se shoduje na tom, že ideálu lze dosáhnout pouze pestrou
stravou. Vrcholově a výkonnostně sportující jedinec je tedy odsouzen
k neúspěchu, pokud se nějakým způsobem radikalizuje a přijímá zejména
jednotvárný zdroj bílkoviny. V podobných případech jednostranné stravy
totiž většinou dochází k nedostatku takzvané limitní esenciální
aminokyseliny.
Která je tou limitní esenciální
aminokyselinou? Je to aminokyselina, která je v daném typu bílkoviny
v nedostatečném zastoupení oproti ostatním a tělo si ji nedokáže samo
vyrobit. Zde platí důležité pravidlo, že i přes velký příjem bílkoviny svalová
hmota neroste, nebo sportovní výkon nedosahuje očekávání.
Sportovního úspěchu tak obtížněji
dosahují vegani nebo vegetariáni, protože rostlinná bílkovina obsahuje
nedostatečné množství esenciálních aminokyselin, zejména L-methioninu, L-lysinu
a L-tryptofanu a některé rostlinné zdroje mají též nižší množství rozvětvených esenciálních
aminokyselin (BCAA). Pokud se ale nejedná o vrcholově soutěživé typy, samozřejmě mohou
vegani-sportovci fyzickou aktivitou dosáhnout velmi uspokojivých výsledků
a samozřejmě dobrého pocitu z vykonané aktivity.
Vyhráno však ve vrcholovém sportu nemají
ani masožravci, kteří spolu s příjmem masa do svého těla dostávají vyšší
množství nasycených mastných kyselin a cholesterolu. I zde je dobré nad příjmem
stravy přemýšlet a řídit se heslem, že kvalita je mnohem víc než kvantita.
Závěrem by se dalo doporučit všem
aktivním i výkonnostním sportovcům zamyslet se nad svou běžnou stravou, zejména
pak zdrojích bílkovin, které pravidelně konzumují. Podle toho teprve mohou
zvolit ideální doplněk stravy, který jim usnadní cestu k sportovnímu cíli
a úspěchu. Například ve formě proteinového koncentrátu mléčné, nebo rostlinné
bílkoviny.
