1. Petře, letos byl Váš první start na Salzkammergut?
Ano, byl to můj první start na Salzu. Už když jsem začínal s kolem, tak jsem míval na stole každý rok leták s tímto závodem. Věděl jsem, že se jednou odhodlám objet to dvoukilo. Letos jsem se tam konečně podíval, i když pro začátek "jen" na tu 120ku. :)
2. Co Vás vedlo k tomu, se tohoto závodu zúčastnit?
Jak už jsem psal, tento závod jsem měl v hledáčku už dlouho. A jsem moc rád, že jsem se mohl konečně zúčastnit takto mezi Čechy oblíbeného a těžkého závodu.
3. Jste spokojen se svým výkonem? Jak se Vám jelo?
Naštěstí jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu, takže jsem to hned od startu napálil a byl jsem až překvapen, že jsem vydržel jet s těmi nejlepšími. Po startu jely nohy parádně, ale asi v půlce trasy jsem pochopil, že pravý Salz teprve začíná a začalo se to zajídat. Stálo to hodně přemáhání, ale nakonec to klaplo, takže musím být spokojen. :)
V cíli, a vlastně ještě dva dny po závodě, jsem byl tak zničený, že jsem nechtěl o kole ani slyšet, natož o Salzkammergutu. Ale pokud budu mít tu možnost, určitě se sem rád vrátím a třeba se hecnu i na to dvoukilo.
5. Jak jste se na závod připravoval?
Týden před závodem jsem jel těžký ultramaraton OBR Drásal, na který jsem se těšil a připravoval. Mimo jiné taky na soustředění v Livignu, ze kterého jsem přijel jen 2 dny před závodem a vůbec jsem netušil, co to udělá. Takže jsem spíš těžil z přípravy na Drásala. Horší bylo jen stihnout si po tak náročném závodě alespoň trochu odpočinout, ale naštěstí jsem to objel. :)
6. Použil jste nějaké výrobky od Nutrendu během závodu?
Ano, Nutrend je partnerem našeho týmu a jelikož to byl dlouhý závod, měl jsem toho opravdu hodně. Od tyčinek VOLTAGE ENERGY CAKE a POWER BIKE BAR, přes velmi dobrou novinku JUST FRUIT SPORT, až po nějaký ten gel. A protože bylo opravdu velké vedro, tak především hodně bidonů s ISODRINXem i pár MAGNESLIFE na křeče.
7. Co bylo v závodě nejtěžší?
Pro mě bylo určitě nejtěžší to, že jsem jel velmi těžký závod jen týden předtím. Dál mě trochu stresovalo vysoké startovní číslo, ale nakonec se dalo hned po startu dobře předjíždět, takže úplně v pohodě. Co se trasy týče, tak byl nejhorší kopec z Hallstadttu asi v půlce závodu. Něco tak prudkého jsem v životě neviděl, natož jel na kole. Tam to bolelo asi nejvíc.
