Chcete podpořit imunitu? Více se hýbejte, radí imunolog

Odborník MUDr. Mojmír Račanský z oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Olomouc nám poskytl rozhovor o imunitě, ve kterém odpověděl na vaše nejčastější otázky.

Společně se podíváme na různé aspekty imunity, od vlivu prostředí a stravovacích návyků po stres a genetiku, a dozvíme se, jak oslabenou imunitu rozpoznat a co udělat pro její posílení.

Co ovlivňuje naši imunitu

Proč je v období zimy zvýšený počet nemocí?

Největší problém je nastavení našeho cirkadiánního rytmu. Na zimu jsme nastavení tak, že máme zpomalit, ale leckdy tělo naopak přetěžujeme. Také máme málo denního světla, pak mozek vypíná, nechce se soustředit a utlumuje i všechno ostatní, včetně imunity.

Nepříznivými faktory v zimě pak může být i více smogu a kouře. V zimě jsou také naše bariéry více náchylné. Kůže je často popraskaná a suchá, totéž nastává v nosohltanu nebo na spojivkách, a pak jsme daleko náchylnější k infekcím. V neposlední řadě je na vině „příznivé“ klima pro viry a bakterie, což jsou nevětrané místnosti, kde je vlhko a teplota kolem 20–25 °C.

Proč je důležité pečovat o střevní mikrobiom a jak nás ovlivňují antibiotika?

V dnešní době je pro naše střeva velkým problémem nadužívání antibiotik. Doporučuji užívat antibiotika jen když je to opravdu potřeba. Bohužel se běžně ordinují i po telefonu. Nejdůležitější pro střevo je přemýšlet nad tím, co jíme. Ve stravě by měl být dostatek vlákniny, složitých sacharidů nebo i kysané produkty jako kefír a kysané zelí. Po střevních infekcích lze doporučit i probiotika. Snažte se vyhnout umělým stabilizátorům a konzervantům v potravinách. Do detoxikačních režimů zařaďte živočišné uhlí, rozpustnou vlákninu, ostropestřec nebo naklíčenou pšenici.

Jaký vliv má stres na naši imunitu?

Prokazatelné z laboratorních vyšetření jsou získané poruchy imunity na základě chronických stresů, které často hrozí například u vrcholových managerů. Při stresu začne mozek vylučovat stresové hormony kortikoidy. Když je jich ale moc, pak to může být problém, protože utlumí naši imunitu a systém se celý rozhodí.

Do jaké míry souvisí imunita s naší genetikou?

Většina vrozených imunologických nemocí je dědičná na více lokusech – potřebujeme tedy něco z venku, aby se to probudilo k životu. Spouštěčem může být například virová infekce. Další problém je spojený opět se stravováním – pokud nejíme co máme, pak se imunita bude špatně vyvíjet. Například děti v rozvojových státech v Africe, které mají nedostatek bílkovin v raném vývoji, pak trpívají poruchami imunity a jsou i háklivější k přenosu HIV. U spousty věcí se vlastním chováním můžeme zasloužit o to, že budeme zdravější, i když máme něco geneticky dané.

Oslabená imunita a jak ji podpořit

Jak se pozná oslabená imunita?

Tato kritéria jsou dána Světovou zdravotnickou organizací. Ukazatelem špatné imunity jsou opakované infekce, vícekrát než 6x za rok. Další věcí je rodinná zátěž, pokud má někdo imunitní onemocnění v rodině, pak může očekávat, že se projeví i u něj. Třetí věcí, které bychom si měli všímat je, zda jsme nemocní více než okolí, ve kterém se pohybujeme. Často nemocná může být maminka s více dětmi. To je bohužel dáno zvýšenou frekvencí infekcí, ale nesvědčí to o poruše imunity. V neposlední řadě lze samozřejmě na základě rozhodnutí vašeho lékaře udělat imunologické laboratorní vyšetření.

Ve vztahu s tím, jak se kdo cítí zdravý či nemocný, musím připomenout starou osvědčenou praxi Vinzenze Priessnitze. Jezdili za ním milionáři a jeho léčba spočívala v tom dát jim do ruky krumpáč a lopatu a nechal je koupat se ve studené vodě. Týden jedli chleba a zapíjeli jej vodou, ale byli potom zdraví. V dnešní době se možná máme až moc dobře. 😊

Jak zlepšit imunitu?

Použiji okřídlené „jsme to, co jíme“. To, co jíme a prostředí, ve kterém se nacházíme, aktivuje naše genetické vlohy. Pokud nebudeme mít kvalitní stravu a budeme se pohybovat ve znečištěném prostředí, naše imunita nebude fungovat tak, jak by měla. Zásadní je i regenerace, především dostatek kvalitního spánku. Podpořit imunitu můžeme i aerobní pohybovou aktivitou, při které dochází k lepšímu vylučování zplodin z těla.

Jaké vitamíny jsou pro správnou funkci imunity nejdůležitější?

U všech pacientů, kteří k nám přijdou s nějakou poruchou imunity, vždy měříme hladiny vitamínu D, B12 a kyseliny listové, které jsou velmi důležité pro vyzrávání imunitních buněk. Vitamín D je v posledních 5 letech v centru pozornosti pro jeho prokázanou podporu správné funkce imunitního systému. Z mé praxe jsem v minulém roce zkoumal u tisíce pacientů hladinu vitamínu D a pouze 47 z nich ji mělo normální, což je extrémní problém. Dalším důležitým vitamínem je vitamin C. Z minerálních látek zmíním zinek a selen, které jsou součástí enzymatických jevů a dokážou působit již na sliznici v ústech či v nose.

Vitamin D prokazatelně podporuje správnou funkci imunitního systému.

Na jakém principu funguje podpora imunity vlivem otužování?

Zde si musíme uvědomit, že fungujeme na principu ovlivňování vnitřní tělesné teploty. Aby normálně fungovaly všechny buňky, enzymy a celé naše tělo, je naším mozkem nastavená určitá teplota. Pokud dáme mozku signál, že přišel velký chlad, začne se efektivně bránit – zvýší vnitřní teplotu, nastartuje tím metabolismus a spustí se i očistné mechanismy těla. Zároveň se zrychluje dýchání a tím se zlepšuje i okysličení těla. Ochlazením a následným postupným prohříváním těla se zlepšuje prokrvení.

Na stejném principu funguje například saunování. Důležitý je vždy přechod do jiné teploty. Dáváme tělu nějaké impulsy, vyvedeme ho z rovnováhy a přesně to je potřeba, aby normálně fungovalo. Nejhorší je, když jsme neaktivní, což je velký problém dnešní doby. Málo pohybu, sedavé zaměstnání, přílišně dlouhý čas strávený u počítače – tělo je neaktivní a vede to k rozvoji imunitních komplikací.

Nedostatek pohybu vede k rozvoji imunitních komplikací.

Imunita u dětí a miminek

Je pravda, že první roky života mohou nejvíce ovlivnit funkčnost našeho imunitního systému v dospělosti?

Vrozené poruchy imunity, které jsou geneticky dané, se obvykle projeví již v prvních měsících po narození. V tomto případě vnější prostředí nehraje roli. Dále záleží, jestli se miminko narodí přirozenou cestou nebo císařským řezem, vlivem tohoto pak děti mívají větší náchylnost k infekcím. Jednoznačně je prokázaný pozitivní efekt kojení pro dítě, jak z dlouhodobého výhledu tvorby přirozené imunitní odpovědi, tak zejména tím, že maminka přenáší mlékem obrovské množství IgA protilátek, které chrání přímo na sliznici. Kojení je zásadní i z hlediska prevence alergických nemocí. Nekojené děti mají až 30x vyšší riziko rozvoje alergie než děti kojené.

Platí stále hygienická hypotéza? Může přílišná čistota škodit našemu zdraví?

Z mého pohledu je tato teorie zcela pravdivá. Pokud máte dítě, které vyrůstá na vesnici, sem tam si dá trochu písku, sem tam ho olízne zvíře, tak je prostě zdravé. Kdežto dítě, které vyrůstá ve městě a maminky pořád dezinfikují dudlíky, používají spoustu potravinových doplňků místo kvalitního ovoce a zeleniny, tak na tom bývá daleko hůř. Jednoduše to lze vysvětlit tak, že když dítě vyrůstá ve sterilním prostředí, tak se jeho imunita „nudí“. A co se děje, když se nudíte? Pak vymýšlíte blbiny. 😊

MUDr. Mojmír Račanský působí na oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Olomouc. Po získání atestace se v klinické praxi začal specializovat především na poruchy imunity vrozené i získané a na lékové alergie.