Dochází vám v závěru síla?
Výkon v závěru sportovního výkonu klesá proto, že tělu najednou dochází palivo a zároveň se mění jeho vnitřní prostředí – ubývá glykogen, ve svalech se hromadí únava a s pocením mizí tekutiny i elektrolyty. Jak předejít výkonovému propadu?
Dehydratace kolem 5 % tělesných tekutin dokáže snížit výkon až o 30 %. Řešením je průběžné doplňování sacharidů (30–60 g/hod) a tekutin s elektrolyty od začátku výkonu – ne až ve chvíli, kdy už cítíte, že “odcházíte”.
Poslední kolo na zápase. Sedmatřicátý kilometr v sedle. Poslední tři kilometry půlmaratonu, kde se z ničeho nic každý krok stane rozhodnutím.
Tempo, které jste ještě před hodinou drželi bez většího přemýšlení, náhle začne bolet. Nohy ztěžknou, hlava se zamlží a soupeř nebo běžec vedle vás vám najednou připadá nedostižně rychlý.
Někdo tomu říká „nabourání do zdi“. Jiní si myslí, že jde jednoduše o slabou hlavu.
Realita je ale mnohem prozaičtější. Propad výkonu v závěru není otázka charakteru ani vůle. Je to předvídatelný fyziologický proces, který se dá z velké části ovlivnit tím, co a kdy sníte a vypijete. Pojďme se na něj podívat mechanismus po mechanismu.
🪫 Proč náš výkon v závěru prudce padá?
Výkon nikdy nespadne z jednoho jediného důvodu. V závěru výkonu se sejdou čtyři mechanismy najednou – dochází palivo, ve svalech se hromadí únava, tělo ztrácí tekutiny a s nimi minerály. Každý z nich dokáže tempo srazit sám o sobě, dohromady se ale jejich efekt násobí.
Docházející glykogen. Svaly si dokážou uskladnit zhruba 400–600 g glykogenu, v játrech je ho dalších 80–100 g. Při intenzitě nad 65–70 % VO2 Max se tyto zásoby vyčerpají zhruba za 90–120 minut (Coyle et al., 1986). Jakmile hladina klesne pod kritickou hranici, tělo nemá odkud rychle brát palivo.
Nervosvalová únava. Souběžně se ve svalech hromadí vodíkové ionty a další metabolity, které zhoršují schopnost svalu se efektivně stahovat. Mozek navíc neustále vyhodnocuje stav organismu, a jakmile usoudí, že další zátěž by mohla tělo poškodit, začne omezovat počet aktivovaných motorických jednotek. Cítíte to jako neovladatelnou těžkost v nohou, přestože svaly samotné by technicky ještě pracovat mohly.
Dehydratace. S pocením ubývá objem krevní plazmy, srdce musí pracovat víc, aby udrželo stejný průtok krve, a tělu se hůř reguluje teplota. Tenhle mechanismus bývá jeden z nejpodceňovanějších, a proto mu bude patřit celá následující kapitola.
Ztráta elektrolytů. Spolu s vodou odchází potem i sodík, draslík a hořčík – tedy minerály, které řídí přenos nervových vzruchů do svalů. Jejich nedostatek zvyšuje riziko křečí a zhoršuje svalovou koordinaci.
💧 Jak dehydratace sráží výkon – a o kolik?
Výkon se zhoršuje už při ztrátě zhruba 2 % tělesné hmotnosti v tekutinách. Jakmile se dostanete k 5 % a víc, propad je už dramatický. A pokud čekáte, až dostanete žízeň, řešíte problém, který ve skutečnosti začal o dost dřív.
Dehydratace kolem 5 % tělesných tekutin může snížit výkon až o 30 %. (Armstrong et al., 1985)
Mechanismus je poměrně přímočarý. Pocením ubývá objem krevní plazmy, takže srdce musí při stejné zátěži bít rychleji, aby udrželo potřebný průtok krve (tzv. srdeční drift). Zároveň se hůř odvádí teplo z pracujících svalů, jádrová teplota roste a mozek dřív aktivuje ochranné mechanismy, které jsme si zmínili výše.
Problém je navíc v tom, že pocit žízně se objevuje až ve chvíli, kdy už jste částečně dehydratovaní. Spoléhat se jen na něj tak vždycky znamená mít krok zpoždění. V praxi to znamená pít pravidelné malé doušky od první minuty výkonu, ne až od chvíle, kdy pocítíte sucho v ústech.
🧂 Proč dostávám křeče a co s elektrolyty?
Křeče nejčastěji souvisejí se ztrátou sodíku, hořčíku a draslíku – tedy minerálů, které řídí stahování a uvolňování svalů. Bez nich neprojde nervový signál do svalu tak, jak má, a sval se buď nechce uvolnit, nebo naopak ztrácí sílu.
Sodík je hlavní minerál, který ztrácíte potem, a jeho koncentrace se mezi lidmi hodně liší – existují mezi námi takoví, kteří ztrácejí výrazně víc sodíku než průměr, a poznat to můžete i podle bílých šmouh na tričku po tréninku.
Draslík a hořčík se podílejí na svalové kontrakci a relaxaci. Jejich deficit bývá spojován s únavou, horší koordinací a právě křečemi.
Paradoxně největší riziko u déletrvajících výkonů nepředstavuje nedostatek tekutin, ale jejich přebytek bez elektrolytů. Pokud během několika hodinového výkonu pijete velké množství čisté vody, můžete si zředit hladinu sodíku v krvi pod bezpečnou hranici. Tomuto stavu se říká hyponatrémie a v těžších případech je nebezpečnější než mírná dehydratace. U vytrvalostních závodů typu Ironman jde podle klinických dat o překvapivě častý, byť většinou mírný a bezpříznakový jev (Hew-Butler et al., 2015).
Prakticky z toho plyne jedno pravidlo: u výkonů nad hodinu nesahejte po čisté vodě, ale po nápoji s obsahem sodíku (orientačně 20–50 mmol/l), který navíc podle EFSA zlepšuje i samotné vstřebávání tekutin ve střevě (EFSA, 2011).
🍬 Proč správný příjem sacharidů výkon naopak zvedá?
Sacharidy přijaté během výkonu doplňují klesající hladinu krevního cukru a šetří poslední zbytky svalového glykogenu. Tělo tak má odkud brát energii i ve chvíli, kdy vlastní zásoby docházejí, a vy díky tomu dokážete udržet tempo déle.
Správně načasovaný příjem sacharidů dokáže zvýšit výkon až o 17 %. (Jeukendrup, 2014)
Zajímavé je i to, čím sacharidy doplňujete. Kombinace glukózy a fruktózy se ve střevě vstřebává přes dva různé transportéry, takže dohromady jich tělo zvládne přijmout víc než ze samotné glukózy – a to bez zbytečných trávicích potíží.
Dávkování se odvíjí hlavně od délky výkonu. Standardem je 30–60 g sacharidů za hodinu u zátěže nad 60–90 minut. U delších akcí, tedy nad 2,5–3 hodiny, se doporučení posouvá na 60–90 g za hodinu, a dobře natrénovaní vytrvalci zvládají bez potíží i 120 g za hodinu (Viribay et al., 2020).
🗓️ Jak předejít propadu – praktický plán
Klíčem není bojovat s propadem výkonu ve chvíli, kdy už nastal, ale nedovolit mu vzniknout. To znamená mít jasný plán paliva a tekutin ještě předtím, než vyrazíte na trať, a řídit se jím od první minuty – ne až od momentu, kdy začínáte padat “na pusu” 🫢.
Před výkonem
- Sacharidové naplnění zásob 24–48 hodin předem.
- Lehké jídlo bohaté na sacharidy 2–3 hodiny před startem.
Během výkonu
- Začněte doplňovat sacharidy a tekutiny dřív, než pocítíte hlad nebo žízeň – jakmile je pocítíte, jste už ve skluzu.
- Pravidelné malé dávky (například každých 15–20 minut) fungují lépe než velké množství najednou.
- U výkonů nad hodinu sáhněte po nápoji s elektrolyty, ne po čisté vodě.
Trénujte zažívání
Schopnost žaludku vstřebávat vyšší dávky sacharidů během zátěže jde natrénovat stejně jako svaly. Pokud plánujete na závodě konkrétní gel nebo nápoj, vyzkoušejte ho předem v tréninku – jak v dávce, tak v načasování. Trávicí potíže na startovní čáře bývají skoro vždy důsledek něčeho, co tělo do té doby nikdy nezažilo.
🫁 Co je to Catch Your Breath a jakou roli v tom hraje?
Catch Your Breath je koncept Nutrendu postavený přesně na mechanismech, o kterých byla řeč výše – na tom, co se s tělem děje ve chvíli, kdy dochází energie, tekutiny nebo minerály. Nejde o jeden zázračný produkt, ale o správně načasovanou kombinaci energie, hydratace a výživy, která vám pomůže tenhle kritický moment ustát a doběhnout do cíle v plné síle.
Prakticky to znamená pokrýt celý cyklus výkonu, ne jen jeho jednu fázi. Pro kratší a intenzivnější úseky (do hodiny) dává smysl isotonický nápoj jako Isodrinx, který má stejnou koncentraci látek jako vaše krevní plazma. Pro delší výkony se lépe hodí hypotonický nápoj typu Unisport, protože se vstřebává rychleji a nezpůsobuje „šplouchání“ v žaludku.
Pamatujte si, že vám žádný produkt nenahradí naběhané kilometry ani natrénovaný žaludek. Ale ve chvíli, kdy o výsledku rozhoduje pár posledních minut, dokáže správně načasovaná porce paliva udělat rozdíl mezi tím, kdo se do cíle “dobelhává”, a kdo naopak zrychluje.
⚡ Shrnutí pro praxi
👉 Propad výkonu v závěru má čtyři hlavní příčiny: docházející glykogen, nervosvalovou únavu, dehydrataci a ztrátu elektrolytů.
👉 Dehydratace kolem 5 % tělesných tekutin může srazit výkon až o 30 %.
👉 Sacharidy přijaté ve správný čas dokážou výkon zvýšit až o 17 %.
👉 Standardní dávkování je 30–60 g sacharidů za hodinu, u delších výkonů i víc.
👉 Nad hodinu už nestačí čistá voda – tělo potřebuje i sodík a další elektrolyty.
👉 Nejlepší strategie je začít doplňovat palivo a tekutiny dřív, než pocítíte první příznaky únavy.
Propad výkonu v závěru není selhání charakteru ani otázka toho, jak moc to chcete. Je to biochemie, kterou dokážete z velké části ovlivnit tím, jak si naplánujete jídlo a pití ještě předtím, než vyrazíte na trať.
A až tenhle plán jednou zvládnete, věřte, že pocit, kdy se ostatní ocitají ve vašich zádech, zatímco vy naopak zrychlujete, stojí za veškerou přípravu.
Nejčastější otázky
Proč mi na konci závodu tuhnou nohy?
Nejčastěji jde o kombinaci nervosvalové únavy a nedostatku elektrolytů, hlavně sodíku a hořčíku. Pokud se k tomu přidá ještě částečná dehydratace, svaly ztrácejí schopnost správně se stahovat a uvolňovat, což se navenek projeví jako ztuhlost nebo přímo křeč.
Jak nezpomalit v posledních kilometrech?
Nejúčinnější je nedopustit, aby k propadu vůbec došlo – tedy doplňovat sacharidy a tekutiny průběžně od začátku, ne až ve chvíli, kdy ucítíte první příznaky. Pokud přesto tempo padá, pomůže malá dávka rychlých sacharidů (gel, iontový nápoj) a krátkodobě i kofein, který otupí subjektivní vnímání námahy.
Kolik sacharidů mám brát za hodinu?
Standardem je 30–60 g za hodinu u výkonů nad hodinu, u delších akcí nad 2,5–3 hodiny se doporučení posouvá na 60–90 g. Natrénovaní vytrvalci zvládnou i víc, ale vyšší dávky je vždycky potřeba nejdřív vyzkoušet v tréninku, ne poprvé až na startu závodu.
Stačí pít jen vodu?
U krátkých výkonů do hodiny ano. U delších už ne – čistá voda bez elektrolytů může při vysokém příjmu naopak zředit hladinu sodíku v krvi a zvýšit riziko křečí i zdravotních komplikací. Nad hodinu tak dává smysl sáhnout po nápoji s obsahem sodíku a dalších minerálů.
Pomůže mi kofein?
Ano, kofein patří mezi málo legálních látek s prokázaným efektem na výkon. Nefunguje jako palivo, ale v mozku blokuje receptory pro adenosin, tedy látku signalizující únavu, a snižuje tak subjektivní vnímání námahy (Costill et al., 1978).
Hlavní zdroje a studie
- Armstrong LE, Costill DL & Fink WJ (1985) Influence of Diuretic-Induced Dehydration on Competitive Running Performance. Medicine & Science in Sports & Exercise -Murray B (2007) Hydration and Physical Performance. Journal of the American College of Nutrition
- Sawka MN et al. (2007) American College of Sports Medicine Position Stand: Exercise and Fluid Replacement. Medicine & Science in Sports & Exercise
- Coyle EF et al. (1986) Muscle Glycogen Utilization During Prolonged Strenuous Exercise When Fed Carbohydrate. Journal of Applied Physiology
- Noakes TD (2012) Fatigue is a Brain-Derived Emotion that is a Regulator of Exercise Performance among Athletes. Frontiers in Physiology
- Jeukendrup AE (2014) A Step Towards Personalized Sports Nutrition: Carbohydrate Intake During Exercise. Sports Medicine
- Below PR et al. (1995) Fluid and Carbohydrate Ingestion Independently Improve Performance During 1 h of Intense Exercise. Medicine & Science in Sports & Exercise
- Viribay A et al. (2020) Effects of 120 g/h of Carbohydrates Intake during a Mountain Marathon on Exercise-Induced Muscle Damage in Elite Runners. Nutrients
- Hew-Butler T et al. (2015) Statement of the Third International Exercise-Associated Hyponatremia Consensus Development Conference. Clinical Journal of Sport Medicine
- EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (2011) Scientific Opinion on the Substantiation of Health Claims Related to Carbohydrate-Electrolyte Solutions. EFSA Journal
- Costill DL et al. (1978) Effects of Caffeine Ingestion on Metabolism and Exercise Performance. Medicine & Science in Sports
Jakub byl už od dětství milovníkem individuálních sportů. Svět činek objevil ve 14 letech a vypracoval se až k titulu juniorského mistra světa v klasické kulturistice. Dnes se zaměřuje na vzdělávání mladých sportovců v oblasti výživy a mimo jiné působí jako trenér osobností showbyznysu.