Kofein jako pomocník i nepřítel

Přestože vědecká veřejnost není ani doposud jednoznačně přesvědčena o prospěšnosti jeho použití, můžeme vnímat jeho existenci kolem sebe stále častěji. Čistý kofein poprvé dokázal izolovat v roce 1819 německý chemik Friedlieb Ferdinand Runge. Historie kofeinu však sahá daleko před toto datum a to až do poloviny patnáctého století, kdy se objevily první věrohodné důkazy o existenci kávovníku a pití samotné kávy.

Zdroje kofeinu a jeho působení

Běžnými zdroji kofeinu jsou plody kávovníku, čajové listy, ořechy kolovníku, listy yerba mate, cesmíny a paulinie (guarana). Stimulace kofeinem z kávy je poměrně rychlá. Začíná být zřetelná přibližně mezi pátou až desátou minutou od požití a k vrcholu stimulace dochází okolo 30 minuty od požití kávy. Poté již stimulace slábne a přestáváme ji vnímat přibližně po dalších 30 minutách.

Kofein přijímaný v čaji nebo guaraně stimuluje díky častější vazbě na balastní látky a polyfenoly pomaleji než kofein v kávě. Mozek nevnímá nástup stimulace z těchto zdrojů tak intenzivně, ale stimulace je o to déle působící. Proto se do některých stimulačních nápojů, nebo pre-workoutů používá kombinace těchto zdrojů pro dosažení efektivnějšího a delšího účinku.

Velice důležité je také rozlišovat samotnou stimulaci kofeinem a odbourání kofeinu z organismu. To, že již necítíme stimulaci z kávy, ještě neznamená, že kofein v těle nemáme. Jeho poločas rozkladu je u dospělých lidí přibližně 4 až 7 hodin, a to v závislosti na věku, pohlaví, zdravotním stavu, fyzické aktivitě a množství jiných faktorů.

Rizika spojená s nadměrným užíváním kofeinu

Příjmem dalších dávek kofeinu za účelem opětovného dosažení stimulace, tak dochází k jeho vyšší koncentraci v organismu. Přestože většina dosavadních studií prokazuje zdravotní nezávadnost kofeinu a evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) schválil celkovou denní dávky kofeinu na hranici 400 mg (zhruba 5,7 mg/kg tělesné hmotnosti za den), bude třeba mít v patrnosti i určitou hrozbu, která přichází s jeho vysokými a pravidelnými dávkami. Evropští výrobci stimulačních přípravků jsou limitováni jednorázovou dávkou 200 mg, ale u ostatních tomu tak není. Existují dokonce přípravky, které přesahují 300 mg kofeinu v jediné dávce!

Dochází-li k dlouhodobému a pravidelnému užívání kofeinu, například z energetických nápojů, konzumací kávy samotné, nebo silnými před-tréninkovými stimulanty typu pre-workout, hrozí vznik žaludeční motility a zvýšené sekreci žaludeční kyseliny (HCl). V kombinaci s rychlým způsobem stravování, které v dnešní době není ničím neobvyklým, mají vysoké dávky kofeinu vliv na úbytek kostní hmoty.

Senzitivita na účinky kofeinu je poměrně individuální, navíc se rychle vyvíjí jeho tolerance. Pravidelní konzumenti kávy dokonce mohou potvrdit, že do hodiny po příjmu kávy u nich dochází k útlumu nástupu únavy. Častý příjem většího množství kofeinu je také rizikový z hlediska návykovosti. Existují studie, které vyvracejí závislosti na kofeinu, ale jiné zase dokládají opak a upozorňují na jistou podobnost s reakcí těla na pravidelný příjem cukru, nebo nikotinu.

Jisté však je, že dlouhodobí konzumenti vyššího množství kofeinu, mohou při přerušení konzumace pociťovat abstinenční příznaky, projevující se bolestí hlavy, poruchami spánku nebo útlumem. Vědci se domnívají, že abstinenční příznaky jsou nejspíš způsobeny přecitlivělostí organismu na adenosin, jehož přenos je při konzumací kofeinu blokován. Bolesti hlavy mohou souviset s poklesem krevního tlaku a trvají až po dobu několika dnů.

Kontroverze a mýty o kofeinu

V médiích lze často nalézt rozporuplné informace o účinnosti kofeinu a dokonce jsou k dohledání i absolutní fikce. Zda se tak jedná o marketingový nástroj, nebo jen o neznalost této problematiky se můžeme pouze dohadovat.

Odpůrci kofeinu tvrdí, že konzumace kávy zvyšuje krevní tlak. S tímto tvrzením lze souhlasit pouze v případě, že se doplní informace o pouhém krátkodobém efektu. Dlouhodobá nebo riziková hypertenze je spjata převážně s celkovým životním stylem a nedostatečným příjmem tekutin. Díky přímému účinku na srdce a krevní oběh, se kofein dává do souvislosti s onemocněním srdce a cév. Řady studií, které byly věnovány umírněné konzumaci kofeinu (do 4 šálků za den), však tuto škodlivost neprokázaly.

Naopak diuretický účinek kofeinu byl v řadě studií prokázán. Zajímavé však je, že diuretický efekt je výraznější u začínajících konzumentů kofeinu než u dlouhodobých milovníků kávy. S tímto diuretickým účinkem jsou pochopitelně spojeny i potenciální problémy s ledvinami a močovým ústrojím celkově, pokud se nedodržuje pitný režim.