Zázračný lék spánek
Spánek patří k nejdůležitějším nástrojům každodenní regenerace našeho těla i mozku. Ovlivňuje energii, imunitní funkce, psychickou pohodu, schopnost reagovat i celkové zdraví. Přesto je často první věcí, ze které ukrajujeme, když potřebujeme získat trochu času navíc. Vytváření spánkového deficitu ale není příliš šťastná strategie. Naštěstí prvním krokem k tomu, jak zlepšit spánek, není žádný složitý biohack – musíme mu především vytvořit dostatek času a vhodné podmínky.
Spánek je možná nejvíce podceňovaným nástrojem regenerace, který máme k dispozici. Nic nestojí. Nemusíme se ho složitě učit. Nepotřebujeme předplatné, trenéra ani speciální vybavení.
A přesto s ním často zacházíme jako s něčím, co můžeme beztrestně odsunout na konec našeho „to do listu“.
Máme moc práce? Ubereme spánek.
Chceme se večer ještě bavit? Ubereme spánek.
Nestíháme trénink? Vstaneme dřív.
Potřebujeme dodělat prezentaci? Půjdeme spát později.
Jenže někde se ty hodiny projevit musí.
😴 Proč ze spánku pořád ukrajujeme?
Spánek má jednu velkou nevýhodu.
Během něj zdánlivě nic neděláme.
V kultuře zaměřené na výkon může osm hodin v posteli působit skoro jako promarněný čas. Jenže zatímco my „nic neděláme“, tělo rozhodně nezahálí.
Spánek je obdobím důležitých regeneračních procesů a souvisí mimo jiné s fungováním mozku, metabolismu, imunity, hormonální regulace nebo ukládáním informací do paměti.
Proto bychom ho neměli vnímat jako čas, který nám zbyde po skončení dne. Spánek je součást dne.
Na nedostatek spánku si můžeme až nebezpečně zvyknout
Jednou z nepříjemných vlastností chronického nedostatku spánku je, že se člověku jeho stav může postupně začít zdát normální.
„Já šest hodin úplně zvládám.“
Možná ano.
Otázkou je, zda je to skutečně stav, ve kterém fungujeme nejlépe, nebo jsme si pouze zvykli na určitou míru únavy. Je to podobné, jako když máme dlouho špatně nastavený monitor a po čase nám jeho obraz připadá úplně normální.
Až ve chvíli, kdy vedle něj postavíme správně nastavený, vidíme rozdíl.
🧠 Proč jsme večer unavení?
Naše potřeba spánku vzniká souhrou několika biologických mechanismů.
Jedním z nich je spánkový tlak, který během dne postupně narůstá. Druhou důležitou částí jsou naše cirkadiánní rytmy, tedy přibližně čtyřiadvacetihodinové vnitřní hodiny ovlivňující střídání bdělosti a spánku.
Proto nestačí řešit pouze to, kolik hodin spát, ale také kdy spíme a jak pravidelný náš režim je. Tělo miluje určitou předvídatelnost, která je také důležitým klíčem k tomu, jak rychle usnout.
Pokud chodíme jeden den spát v deset, další ve dvě ráno a třetí usneme v osm večer na gauči, nedáváme mu zrovna jednoduché podmínky.
⏰ První podmínka kvalitního spánku – udělat si na něj čas
Můžeme řešit matraci, chytré hodinky, suplementy, ideální teplotu na spaní, nejnovější spánkový gadget nebo dokonce optimální vlhkost vzduchu v ložnici. Ale pokud si na spánek vyhradíme jen pět hodin, žádný biohack z nich osm neudělá.
Pro většinu dospělých se obecná doporučení pohybují přibližně kolem 7–9 hodin spánku za noc, individuální potřeba se ale liší. Roli hraje například roční období (v zimě tělo vyžaduje delší odpočinek) nebo samozřejmě délka spánku podle věku.
A pozor na jeden detail.
Sedm až devět hodin spánku neznamená sedm až devět hodin v posteli.
Pokud si tedy nastavíme budík na 6:30 a do postele přijdeme ve 23:30, ale ještě půl hodiny scrollujeme a dalších dvacet minut usínáme, matematika přestává vycházet.
Prvním krokem proto není dokonalý večerní rituál. Je jím dostatečně velké časové okno pro spánek.
To souvisí také s dalším parametrem kvalitního spánku, kterým jsou spánkové cykly. Jistě jste o nich už někdy slyšeli. Máme různé fáze spánku, při kterých se střídají 4 NREM fáze a REM spánek. Mnoho technologií sledujících spánek tyto parametry měří a následně vám ukáže zajímavou statistiku včetně množství hlubokého spánku.
Pokud ale nemáte žádné z těchto zařízení, vůbec to nevadí. Já je aktuálně také nepoužívám. Pro začátek úplně stačí si z tohoto úhlu pohledu na kvalitu spánku odnést to, že každý tento spánkový cyklus trvá zhruba 90 minut a během kvalitní noci bychom jich měli stihnout 5, což je našich již zmiňovaných minimálně 7,5–8 hodin spánku.
🌙 Udělejte z ložnice místo pro regeneraci
Když už jsme si na spánek vytvořili dostatek času, můžeme začít řešit prostředí.
Ideální ložnice je vlastně trochu jeskyně. Tma. Klid. Minimum rušivých podnětů. Příjemně chladnější prostředí.
Ideální teplota v ložnici je kolem 18 stupňů Celsia. Zkuste proto před spaním vyvětrat a také místnost dobře zatemnit i omezit zdroje hluku. To jsou úplně ty nejzákladnější kroky k tomu, jak lépe spát.
A pak je tu samozřejmě elektronika.
Telefon vedle polštáře je velmi lákavá brána k tomu, abychom „jen na minutku“ otevřeli zprávy, e-mail nebo sociální sítě a o čtyřicet minut později stále nespali.
Proto může být jedním z nejjednodušších kroků dostat telefon z bezprostředního dosahu postele.
Nejde jen o samotné světlo obrazovky. Jde také o obsah, kterým těsně před usnutím krmíme mozek.
Když nám život ideální spánek zkrátka nedovolí
Samozřejmě existují období, kdy dokonalý spánkový režim jednoduše není realistický.
Malé děti.
Směnný provoz.
Nemoc.
Cestování.
Náročné životní období.
Cílem proto není vytvořit další oblast života, ve které budeme posedlí dokonalostí a stresovat se tím, že dnes „nemáme perfektní spánek“. To by bylo trochu kontraproduktivní. Místo toho má smysl pracovat s tím, co můžeme ovlivnit.
Možná dnes nemůžeme spát osm hodin. Ale můžeme jít do postele o půl hodiny dřív.
Můžeme odložit telefon.
Můžeme vyvětrat.
Můžeme si místo třetího dílu seriálu říct, že další počká do zítřka.
Nemusíme mít perfektní spánek. Potřebujeme mu jen přestat zbytečně házet klacky pod nohy.
NÁVYK: Naplánujte si čas, kdy půjdete spát
Tentokrát nezačínejte tím, kdy chcete vstávat. To už většinou víte.
Začněte odzadu.
Pokud ráno potřebujete vstát například v 6:30, vytvořte si večer takové časové okno, které vám umožní získat přibližně 7–9 hodin spánku a zároveň počítá s tím, že neusnete v okamžiku, kdy se dotknete polštáře.
Pak připravte svoji „spánkovou jeskyni“:
vyvětrat → zatemnit → omezit hluk → telefon ideálně mimo dosah → spát.
Nemusíte mít dokonalou večerní rutinu.
Pro začátek úplně stačí, když si na spánek vědomě uděláte místo ve svém dni.
Vojta je holistický poradce, který propojuje spánek, výživu, pohyb i psychiku a pomáhá lidem fungovat dlouhodobě pod tlakem bez ztráty zdraví a spokojenosti. Dále je vášnivý hokejista, ICF mentální kouč, autor knihy DOST DOBRÝ ŽIVOT, zakladatel konceptu Urbanlife a také táta, takže dobře ví, že životospráva není o dokonalosti ale udržitelných kompromisech.